Proč smlouva o radaru nebude platná?

Obdrželi jsme mnoho dopisů, ve kterých náš žádáte o vyjasnění deklarace k petici proti radaru, a zvláště bodu: “Jakákoliv smlouva, kterou naše vláda uzavře s vládou USA ohledně umístění vojenské základny USA na území České republiky, nebude mít žádnou legální hodnotu…“

Především je třeba říci, že ten, kdo podepisuje petici, nemusí souhlasit s tímto prohlášením. Ten, kdo podepisuje petici, prohlašuje, že souhlasí s textem, který je napsán nad formulářem: „Nesouhlasím s umístěním americké vojenské základny v České republice.”

Deklarace vysvětluje, co vedlo humanisty ke tvorbě petice. Jde o jakýsi manifest, který tento protest inicioval. Prohlášení je záměrně napsáno trochu tvrdým a suchým jazykem, aby dalo prostor k reakci. Ta na sebe nenechala dlouho čekat a již začala korespondence s ambasádou USA.

Hlavní myšlenka je tato: každý zákon je napsán určitým jazykem, určitými slovy. Ale zákon má nějakého „ducha“ – význam, který slova přesahuje. Soudce má před sebou nelehký úkol porozumět jeho významu a aplikovat jej na různé konkrétní okolnosti.

Žijeme v zastupitelské demokracii, která je založena na několika základních zákonech, které tvoří Ústavu. Duch zastupitelské demokracie tkví v tom, že většina občanů vládne státu prostřednictvím svých zvolených zastupitelů v pravidelných politických volbách. Jinými slovy, Vláda a Parlament musí uskutečňovat vůli většiny občanů. Zastupitelé občanů – lidé, kteří sedí ve vládě a parlamentu – mají moc vytvářet a vykonávat zákony právě díky obdrženému mandátu. Duch tohoto mandátu je „vykonávat vůli většiny občanů“. V okamžiku, kdy tito zastupitelé přestanou tento úkol respektovat, jejich mandát upadá a jakýkoli zákon nebo smlouva, které vytvoří, již nemá legální základ.

Již John Locke, zakladatel moderního liberálního státu, hájil právo občanů vzdorovat vládě, která poškozuje jejich svobodu a vůli. Toto není rebelský vzdor, ale obrana proti vládnoucím, kteří překročili hranice zákona a spravedlnosti.

V opravdové demokracii není úkolem vlády vykonávat pouze vůli většiny, ale také dát prostor menšině a respektovat ji. Dnes se ale nacházíme v absurdní situaci, kdy menšina naprosto ignoruje vůli většiny, stará se pouze o své zájmy a využívá veřejné zdroje k tomu, aby přesvědčila většinu o tom, co má chtít a čemu má věřit. Manipuluje sdělovacími prostředky tak, že nedá prostor většině, a organizuje degradační kampaně proti lidem, kteří prosazují opačný názor.

Proto je naše deklarace, jak jsme již zmínili na začátku, napsána trochu tvrdým a suchým jazykem: protože situace je vážná a vyžaduje jasnou odpověď. Nejen že nám hrozí opětovná přítomnost cizích vojsk na našem území, ale je ohrožena samotná demokracie.

My Češi někdy reagujeme emotivně a odmítáme silná slova. Jakobychom měli strach, že jejich vyřčením někoho poškodíme. Ale jsou situace, ve kterých je třeba mít odvahu zaujmout jasné stanovisko a aktivně prosazovat vlastní přesvědčení. Jedná se o těžký okamžik naší historie a prostor, který ponecháme prázdný, zaplní ti, kteří si nedělají servítky a starají se pouze o své vlastní zájmy na úkor ostatních. Demokracie je vymožeností, jak říkal Masaryk, která vyžaduje aktivní účast občanů.

Jestliže nám leží na srdci naše budoucnost a budoucnost našich dětí, starejme se o „res publica“ - „věc veřejnou“ dříve, než se stane věcí soukromou v rukách hrstky lidí.