Ing. Otakar J. Mika, CSc. - Vysoké učení technické Brno, Fakulta chemická, Ústav chemie a technologie ochrany životního prostředí.

Jaderné zbraně dnes a zítra

Jaderné zbraně jsou nejničivější druh zbraní ze skupiny zbraní hromadného ničení (kam patří jaderné, chemické a biologické zbraně).

Počátkem 90. let minulého století předznamenal velké a významné změny v oblasti politické, postupně došlo k rozpadu „východního socialistického bloku“ i jeho vojenského nástroje tzv. „Varšavské smlouvy“. Značné politické uvolnění však bohužel nebylo následováno dostatečně pružně a výrazně uvolněním v oblasti vojenské, především pak v jaderných zbraních. Platí to především pro USA a Ruskou federaci, jejich arzenály jaderných zbraní jsou dnes značně předimenzované. Nicméně i po politickém uvolnění svět stále čelí „šíření zbraní hromadného ničení“ – to je považováno za jednu z hlavních bezpečnostních hrozeb současnosti a blízké budoucnosti.

Kromě pěti oficiálních jaderných mocností (USA, Ruská federace, Velká Británie, Francie a Čína) je zcela zřejmé, že dalšími jadernými mocnostmi jsou Izrael (ten má dokonce v současné době větší jaderný arzenál než Velká Británie), Indie a Pákistán. 

Zatímco chemické, biologické a toxinové zbraně jsou zakázány mezinárodními konvencemi (včetně úplného zničení zásob těchto zbraní), neplatí to pro jaderné zbraně, ač jsou nejničivější. Jejich vývoj ani použití není zakázáno. Je sice pravdou, že se podařilo zřídit několik pásem bez jaderných zbraní, ale použití jaderných zbraní zakázáno není.

A tak stojí před lidstvem aktuální úkol k přípravě a přijetí mezinárodní dohody k úplnému zákazu použití jaderných zbraní a k úplnému zničení jejich zásob pod mezinárodní kontrolou.