Svět bez válek a násilí

Prohlížíte si archiv stránek Nenásilí.cz, které se již neudržují.

Na činnost hnutí Nenásilí navazuje mezinárodní humanistická organizace Svět bez válek a násilí.
Aktuální zprávy najdete na: www.svetbezvalek.cz.

Dokument Světového pochodu

Otázky a odpovědi

Jan TamášIng. Jan Tamáš, PhD.
mluvčí hnutí Nenásilí
předseda Humanistické strany

Proč jste proti radaru?

Radar plánovaný v ČR je součástí systému Národní raketové obrany (NMD – National Missile Defense) Spojených států. Jeho prvky mají být rozmístěny po celé planetě, na souši, na moři a dokonce i ve vesmíru. Tento systém nebezpečně naruší mezinárodní bezpečnostní situaci a přinutí další světové velmoci k reakci. Odstartuje dalšího kolo zbrojení, které povede ke zvyšování mezinárodního napětí a přiblíží tak možnost ozbrojeného konfliktu. Umístění prvků NMD – radaru a antiraket – v ČR a Polsku zvyšuje pravděpodobnost, že by se tento konflikt odehrál v Evropě. USA do svého zbrojního arzenálu připraveného k použití otevřeně zahrnují jaderné zbraně, kterých je v Evropě rozmístěno víc než tisíc, z nichž téměř polovina patří USA. Konflikt by tedy mohl být i jaderný. Uvědomujeme si, že tento scénář připadá mnohým nemožný. Stejně tak nemožné nám ale všem přišly i útoky z 11.září 2001. Situace je dnes bohužel velmi nestabilní a nelze s jistotou předvídat budoucí vývoj událostí. O to víc pak musíme vážit každé rozhodnutí, zejména pak rozhodnutí vojenského charakteru s dalekosáhlými geostrategickými dopady pro celý region.

Nemyslíte, že Evropa i ČR potřebují svůj obranný systém?

Nejdříve je nutno položit otázku, před jakou hrozbou by měl takový systém Evropu a ČR chránit. Zatím na ni nebyla dána přesvědčivá odpověď. Dodnes například nezazněl jediný pádný argument, který by dokazoval, že Evropě či ČR hrozí útok z Iránu – údajný důvod k výstavbě vojenské základny USA v ČR. A navíc systém Národní raketové obrany USA možnost společné evropské obrany oslabuje. Spojené státy o něm jednají pouze dvoustranně s ČR a Polskem. Obešly Evropskou unii, jež je k plánům Spojených států skeptická. Jejich představou je tedy Evropa spíše izolovaných států, které by pro USA nepředstavovaly konkurenci. Bez spolupráce a společné bezpečnostní politiky ovšem budou daleko zranitelnější. Česká republika by měla usilovat o posilování pozice Evropy, nikoliv ji oslabovat uzavíráním pro Evropu nevýhodných dvoustranných smluv.

Proč chtějí USA umístit radar (právě) v ČR?

Zahraniční politika USA je od roku 2002 postavena na konceptu preventivních válek a možného použití vlastních jaderných zbraní. Je to velmi nebezpečná politika, kterou čím dál hlasitěji kritizují mnozí evropští i mimoevropští politici. Politické „elity“ zemí středovýchodní Evropy (s určitou výjimkou Maďarska) se však z historických důvodů dívají na tuto politiku nekriticky a s iluzemi. Dokladem je např. účast vojáků Polska a ČR ve dvou velmi pochybných „válkách proti terorismu“. Vláda Spojených států patrně počítala s touto nekritičností a iluzemi i v případě radaru a antiraket. Dalším možným důvodem je blízkost k ruskému území.

Nepředstavuje Írán nebezpečí pro ČR?

Nevidíme vůbec žádný důvod, proč by měl Írán útočit na Českou republiku. Navíc k tomu nemá žádné prostředky. Irán nikdy ČR nevyhrožoval a v novodobé historii nenapadl žádnou zemi. Nedisponuje a v dohledné době nebude disponovat balistickými střelami schopnými zasáhnout ČR (o území USA nemluvě). Představa, že by měl mít v blízké budoucnosti jaderné zbraně vhodné k útoku balistickými raketami, je zcela nereálná. Hrozba Íránu je smyšlenou záminkou těch, kteří prosazují tzv. válku proti terorismu a tedy těch, kdo na ozbrojených konfliktech a s nimi spojenými následnými rekonstrukcemi a přístupem k levným zdrojům, vydělávají stovky miliard dolarů ročně.

Nepředstavuje Rusko nebezpečí pro ČR?

Přestože se vládní kampaň pro radar snaží vyvolávat z Ruska strach, s útokem z Ruska nepočítá ani aktuálně platná bezpečnostní strategie České republiky, ani se tímto tématem nezabývá Evropská unie. Útok Ruska na jakýkoliv evropský stát je zkrátka představa z říše fantazií a nic mu nenasvědčuje. Ve světovém žebříčku výdajů na zbrojení je Rusko až na šestém místě, hluboko pod USA. Dodejme však pro úplnost, že i tyto výdaje jsou značné a že Rusko navíc disponuje zhruba dvaceti tisíci jadernými hlavicemi. Bezpochyby by měla být věnována pozornost postupnému snižování výzbroje této země stejně tak, jako ostatních zemí s přebujelým vojenským arzenálem.

Nemyslíte, že se Evropa i ČR potřebují bránit proti terorismu?

Zcela jistě ano. Ovšem otázkou je, jak má taková obrana vypadat. Teroristé útočí v malých skupinách skoro výlučně na „měkké“ civilní cíle, jejich taktika je asymetrická. Proti bezprostřednímu nebezpečí teroristických útoků je proto samozřejmě nutná ochrana přiměřenými policejně-bezpečnostními opatřeními. Představa interkontinentální balistické střely odpálené teroristy je však zcela mimo realitu. Program raketové obrany USA proto nemá s obranou proti terorismu nic společného, naopak může riziko teroristického útoku vyvolat. Naivní je také domněnka, že se podaří terorismus vymýtit zesilováním tlaku „křesťanské kultury“ na muslimský svět. Dlouhodobé řešení je naopak třeba hledat v postupném odstraňování tohoto tlaku, v opuštění okupovaných území v těchto zemích, v ukončení zabíjení a navrácení důstojných životních podmínek lidem v konflikty postižených oblastech. Odstranění chudoby, násilí, bezpráví a zabíjení je jediným způsobem, jak se dlouhodobě vypořádat s terorismem. Pokud se však naopak vydáme cestou násilí a zapojíme se umístěním radaru do expanzivní zahraniční politiky Spojených států, terorismus jen podpoříme a pravděpodobně se staneme jeho cílem, podobně jako se cílem v minulosti stala Velká Británie a Španělsko.

USA mají potřebu se bránit, není snad správné, že žádají o pomoc Evropu?

Všichni máme potřebu se bránit, nejen USA. Je však nutno upřesnit, před kým se máme bránit. Saddám Husajn byl bezesporu nebezpečný diktátor a je dobře, že v Iráku již nevládne. Na druhou stranu je ale nutno připomenout, že Saddámův Irák nebyl přímou bezpečnostní hrozbou pro USA ani nespolupracoval s Al-Kajdou, jak to tvrdila administrativa USA. Po invazi do Iráku zemřely stovky tisíc civilistů, tedy více, než za Saddámovy vlády. Z tohoto pohledu by možná byla zajímavá otázka, kdo tedy je pro běžné Iráčany větším zlem – brutální diktátor s omezenou mocí, nebo supervelmoc s téměř neomezenými finančními, vojenskými a politickými možnostmi, která se nebojí obětovat statisíce lidských životů pro ochranu svých vlastních zájmů krytých hesly o lidských právech a demokracii.

Zastáváte protiamerické názory?

Když kritizujeme USA, mluvíme o nejvyšších politických, vojenských a ekonomických představitelích této země, nikoliv o běžných občanech. Situace v USA je totiž v mnohém podobná naší. Tak jako u nás si většina lidí nepřeje vojenskou základnu USA a vláda přesto pokračuje v jejím vyjednávání, tak i většina občanů USA nesouhlasí s politikou prezidenta Bushe, který ovšem na jejich názory dá jen pramálo a pokračuje v této nebezpečné politice i proti jejich vůli. Proto lze tedy říci, že jsme s běžnými Američany zajedno, čemuž nasvědčuje i velký pozitivní ohlas na naše aktivity přicházející ze Spojených států i od Američanů žijících v Česku.

Jste komunisté?

Nejsme. Jsme různorodé uskupení lidí z celé republiky, které prochází napříč politickým spektrem, věkem, vyznáním či hodnotami a odpovídá tak skutečnosti, že 65 procent obyvatel je proti radaru.

Musíme být dobrými partnery NATO a proto bychom měli základnu přijmout?

Systém Národní raketové obrany USA je (jak sám jeho název napovídá) systémem národním, tedy systémem USA a jako takový nemá s NATO nic společného, přestože se nám vláda snaží namluvit opak. Tento systém zatím nebyl v NATO oficiálně projednáván a není členskými zeměmi NATO schválen.

Navrhujete vystoupení z NATO?

NATO vzniklo po 2. světové válce a jeho smyslem po dlouhá desetiletí bylo fungovat jako protiváha Varšavské smlouvě. Varšavská smlouva již zanikla, nicméně NATO funguje dál. Proč? Podle našeho názoru bychom měli budovat obrannou politiku diplomacie a dialogu zejména v evropském kontextu, tedy prostřednictvím Evropské unie.

Jiné evropské země mají základny s americkými vojáky. Nepovolit zde radar by znamenalo rozdělit Evropu.

Naopak. Umístění nové vojenské základny neevropské země ve východní části našeho kontinentu by vyvolalo nové napětí mezi evropskými zeměmi a zvýšilo riziko rozdělení Evropy. Jako zodpovědní členové EU bychom měli přispět k budování společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, ne pozici EU oslabovat uzavíráním dvoustranných a pro Evropu i pro nás nevýhodných dohod. Švédsko a Řecko už v podobné záležitosti daly příklad, když uzavřely základny USA na svých územích.

Proč často hovoříte o formální demokracii?

Dnešní situace v naší zemi je absurdní, neboť vláda prosazuje řešení v zásadní otázce týkající se každého občana zcela v rozporu s tím, co si většina z nás přeje. Tato situace by ve skutečně fungující demokracii neměla nikdy nastat. Politici, včetně vlády, jsou zástupci volení občany, mají spravovat stát a řídit jeho každodenní chod v zájmu lidí, případně dát možnost o zásadních věcech nechat rozhodnout občany samotné. Prosazovat základnu v situaci, kdy s tímto plánem nesouhlasí většina obyvatel jde zcela proti principům skutečně demokraticky fungující společnosti.
S takovýmto chováním se setkáváme pouze u despotů a diktátorů, kteří bez ohledu na jejich vlastní lid prosazují svou, i kdyby to mělo stát lidské životy (okamžitě, či v budoucnu). Dnešní situace je tedy vážná dvojnásob, protože nejen že hrozí umístění nebezpečného vojenského zařízení na našem území a následné rozpoutání nového kola zbrojení, ale jde tu o demokracii naší země, tedy o to, zda dovolíme našim politikům nám vládnout tak, jak oni uznají za vhodné bez ohledu na naše názory a přání, nebo naopak, zda budou našimi skutečnými zástupci, kteří budou konat naši vůli.

Co si myslíte o vládní kampani?

Bohužel vláda prokázala, že ještě nestačila pochopit skutečný princip demokracie. Nejenže nemá dost odvahy, aby o základně s občany hovořila sama a najala si jakéhosi pomocníka, který má za úkol přesvědčit lidi o „její pravdě“, ale navíc nemá dost odvahy ani na to, aby pojmenovala věci pravými jmény a kampaň pro radar nazývá „Proti raketám“. Dává tím jasně najevo, že nás považuje za úplné hlupáky, kteří nedokážou prohlédnout tak laciný trik. Situace je o to vážnější, že celá tato vládní kampaň místo aby byla placena z peněz ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, kteří ve vládě zasedají a radar prosazují, je placena z našich peněz! Vláda používá naše peníze, aby prosadila svůj program a navíc aby nás přesvědčila o tom, že náš názor je špatný! Taková situace není moc daleko od toho, co tu bylo před listopadem 89.

Proč stále kritizujete vládu?

Vláda je hlavou výkonné moci státu, tedy také kormidlem, které určuje, jakým směrem loď pluje. A protože kormidlo míří do bouře a k útesům, voláme po jeho otočení jiným směrem. Chceme po vládě, aby tento nebezpečný projekt odmítla, tak jako to již udělaly vlády Kanady a Maďarska. Jsme sice možná malý stát, ale v tento okamžik máme jedinečnou příležitost jak vstoupit zásadním způsobem do evropských dějin 21. století. Pokud tento projekt odmítneme, vyšleme tak jasný signál do okolního světa, že i malá země může mít svůj názor a nemusí tančit tak, jak pískají velmoci. Tenhle příklad může změnit budoucnost nejen Evropy, ale i světa.

Zastáváte názory ČSSD?

Za vlády ČSSD byla započata jednání o americké vojenské základně na území ČR. Když byla ČSSD před předčasnými parlamentními volbami v roce 1998 v opozici, slibovala ve svém předvolebním programu referendum o vstupu ČR do NATO. Volby vyhrála, přesto žádné referendum neuspořádala. Vítáme různá dnešní vyjádření ČSSD proti základně, ale jsme obezřetní. Aby se podobně jako před deseti lety jen nesnažila svézt na vlně odporu proti základně a získat díky němu body do příštích voleb.

Jste proti Straně zelených?

Česká Strana zelených se odchýlila od svého programu a dokonce se otočila zády i k Evropským zeleným – sdružení, které v Evropském parlamentu zastupuje všechny evropské zelené strany a které jasně již před mnoha měsíci deklarovalo svůj odpor k základně USA. Zelení setrvávají v Topolánkově vládě, která o základně jedná, a tím tedy fakticky základnu podporují (přestože se někteří zelení poslanci snaží tvrdit opak). Proto je třeba vyvíjet na tuto stranu tlak, aby si uvědomila svoji zodpovědnost a začala prosazovat skutečně zelenou politiku, která se všude na světě orientuje na odzbrojování, nikoliv na podporu zbrojení.

Proč argumenty odpůrců základny nemají prostor v médiích?

Je potřeba zaměřit se na veřejnoprávní média, která jsou placena z našich prostředků a u nichž máme přímé právo požadovat vyvážené informace. V nich působí proti odpůrcům základny politické tlaky. Soukromá média si sice mohou vysílat a psát „co chtějí“, ale jejich obsah zase ovlivňují majitelé v souladu se svými zájmy, což v praxi znamená zejména zájmy zadavatelů reklamy. Takovýmto způsobem je utvářena realita dnes a denně. O podružných záležitostech a banalitách se dozvíme mnoho, ale hlavní problémy světa jako chudoba nebo války zůstávají mimo zorné pole.

Myslíte si, že se tu manipuluje s informacemi?

Od doby minulého režimu se mnoho změnilo k lepšímu, ale ani dnes média bohužel neinformují objektivně a manipulují s informacemi. Dnes na média sice nedohlíží oficiální cenzura, ale už tím, jaké zaměstnance si vybírají a kolik prostoru dají (nebo nedají) tomu či onomu tématu, utvářejí virtuální „skutečnost“ neodpovídající realitě, a to ve větší míře, než si většina z nás pravděpodobně dovede představit. Jen jeden příklad z naší vlastní zkušenosti: demonstrace proti základně, kterou jsme uspořádali 26.5.2007 v Praze a které se zúčastnilo několik tisíc lidí všech věkových skupin. Jak vypadala, ukazuje video na našich webových stránkách. Stačí porovnat je se záznamy večerního zpravodajství českých televizí a dojdete k závěru, že to, co se objevuje v televizních zprávách, má mnohdy se skutečností společného jen pramálo. Dalších takových příkladů bychom mohli uvést celou řadu.

Jste proti novinářům?

Nikoliv. Kritizujeme ty, kdo v médiích záměrně manipulují s obrazem skutečnosti a dobře vědí, co dělají a s jakým cílem. Kritizujeme zejména majitele a vyšší management médií.

Odkud získáváte prostředky?

Pro hnutí Nenásilí pracují dobrovolně a zdarma lidé po celé republice, kteří věnují hnutí svůj čas, energii a schopnosti.
V mnoha případech také přispívají finančně. Naší největší silou jsou aktivní lidé.

Aktivity hnutí Nenásilí můžete podpořit i finančním příspěvkem. I malá částka může velmi pomoci. I když veškeré aktivity organizují lidé ve svém volném čase a zcela bezplatně, často jsou naše možnosti omezené právě finančními prostředky.

Finančně podpořit můžete na transparentní dárcovský účet: 2900034125/2010 (účet je veden u družstevní záložny Fio).
Stav účtu můžete vidět zde »

Nejlepší je ale osobní zapojení se do aktivit hnutí Nenásilí - jeho rozšíření také do vašeho města nebo vesnice.

Jak se zapojit do aktivit proti radaru »

 


« zpět

Chcete být informováni
o kampani Síla nenásilí?