"Miluj skutečnost, kterou vytváříš a ani smrt nezastaví tvůj let."

Mario Rodriguez Cobo, řečený Silo, se narodil v roce 1938 v Mendoze v Argentině, kde v současnosti žije. První Silovy pokusy předložit své myšlenky veřejnosti byly potlačeny krutým vojenským režimem, který byl u moci v Argentině v šedesátých letech. Silo a několik mladých lidí, kteří šířili jeho myšlenky, byli zatčeni a pronásledováni. Teprve 4. května 1969 mu byl umožněn projev na veřejnosti, a to ve výšce 2.500 metrů nad mořem, na úpatí hory Aconcagua, v obklíčení vojenských aut a kulometů.
"Nevěř, že když mluvím o násilí, tak se odvolávám jen na válku a na zbraně, se kterými lidé zabíjejí lidi.To je fyzické násilí. Ale je tady i ekonomické násilí. Ekonomické násilí je to, které tě nechá vykořisťovat ostatní. Provozuješ ekonomické násilí když okrádáš druhého, když už nejsi bratrem toho druhého, ale dravé zvíře bojující proti svému bratru. Je zde také rasové násilí. Věříš, že nepoužíváš násilí, když pronásleduješ někoho, kdo patří k jiné rase? Věříš, že nepoužíváš násilí, když ho osočuješ, protože patří k jiné rase? Je tady i náboženské násilí."

Silovy myšlenky se navzdory represím a mlčení sdělovacích prostředků z Latinské Ameriky rozšířily do zbytku světa. Na setkáních a konferencích konaných v různých zemích a na různých kontinentech veřejně vysvětloval své myšlenky. Mnoho mladých lidí bylo z jeho návrhů nadšeno, a tak se pomalu začal rozvíjet myšlenkový proud a aktivity známé jako Humanistické hnutí.
"Naše morálka se řídí touto zásadou: chovej se k druhým tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě."

Jeho filosofie byla definována jako Nový humanismus nebo Universalistický humanismus. Jeho myšlenky se totiž nevztahují na konflikty a nespravedlnost v jedné konkrétní kultuře, ale týkají se celé planety, kde lidé ve všech jejích koutech trpí v důsledku násilí páchaného vládnoucí menšinou, která uplatňuje nelidský model společnosti.
"Ta takzvaná globalizace není nic jiného než rozšíření sféry vlivu amerického imperia, které den za dnem vnucuje své modely v různých částech světa."...naopak rozmanitost je velice důležitá, je bohatstvím lidstva ..."a musí se ubírat směrem k universálnímu lidskému národu"

Ústředním tématem humanismu je lidský život, konkrétní a skutečná lidská bytost.
"Každá lidská bytost má právo ptát se po smyslu života, po lásce, po přátelství... po všem, co se týká poezie a velikosti lidské existence, kterou se pokouší zhanobit jedna stupidní a malá materialistická kultura směřující k "antihodnotám" a rozpadu."

V devadesátých letech se Humanistické hnutí plně rozvinulo a dnes bojuje za skutečnou ochranu lidských práv v oblasti sociální, politické a kulturní, a to na různých místech světa.
"Tyto návrhy obecně charakterizují naše myšlení a jednání: považovat člověka jako hlavní hodnotu, rovnost příležitostí pro všechny, uznat různorodost a postavit se proti každé formě diskriminace,prosazovat svobodu myšlení a bojovat proti všem formám násilí,. Tyto návrhy vedou současně k vytvoření stylu života a vysoké morální hodnoty, kterou lze vyjádřit těmito slovy: Chovej se k druhým tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě.“

Velmi intenzivní je jeho literární činnost: je mnoho knih, kde můžeme najít jeho myšlenky. V roce 1999, na stejném místě, kde 30 let před tím pronesl svůj první projev, prohlašuje neúspěch ideálů Nového Humanismu, které se nemohly uskutečnit:
"Jestliže dnes musíme přiznat neúspěch, musíme také zaznamenat, že se rodí nová civilizace, první planetární civilizace v historii člověka."

O pět let později, při příležitosti prvního výročí Silova Poselství, vysvětluje:

"Neuspěli jsme ... ale vytrvale pokračujeme!

Neuspěli jsme, ale pokračujeme v našem projektu polidštění světa.

Neuspěli jsme a neuspějeme ještě tisíckrát, protože letíme na křídlech ptáka jménem ”pokus”, který se vznáší nad frustracemi, slabostmi a malichernostmi. Je to pokus, který stojí za to žít, protože představuje pokračování nejlepších aspirací dobrých lidí, kteří tu byli před námi. Je to pokus, který stojí za to žít, protože představuje vzor pro nové generace, které změní svět."

Ve světě, kde úplné chybění perspektiv do budoucnosti dusí přítomnost, Silo předkládá velmi jasně svou analýzu i své návrhy:
"Jak je možné v tomto nešťastném světě, kde vládne síla a nespravedlnost, skoncovat s násilím?
Možná si myslí, že jsou inspirujícím vzorem pro nové generace, když po vzoru počítačových her útočí na svět, vyhrožují, chovají se s nejhrubší arogancí a nakonec posílají své syny do vzdálených zemí obsazovat, zabíjet a umírat. Tohle není dobrá cesta a ani dobrý vzor.
Říkám, že na mezinárodní úrovni se všichni, kteří obsazují cizí území, musí okamžitě stáhnout a přijmout rezoluce a doporučení OSN.
Říkám, že na úrovni jednotlivých zemí bude zapotřebí vynaložit úsilí, aby fungovaly zákony a spravedlnost (a to i přes jejich nedokonalost) namísto přijímání ještě tvrdších zákonů a represivních opatření, které slouží jen těm , kteří zákon a spravedlnost maří.
Říkám, že na úrovni rodiny budou muset lidé dělat to, co sami káží a upustit od pokryteckých řečí, které ničí nové generace.
Říkám, že na osobní úrovni by se každý měl snažit, aby bylo v souladu to, co si myslí, s tím, co cítí a co dělá, upravit svůj život koherentním způsobem a uniknout rozporu, který vytváří násilí."

Silovo Poselství inspiruje hlubokou religiositu.
"Na závěr, milí přátelé, se chci podělit o tuto hlubokou jistotu, která říká: ”Posvátné je v nás a v tomto hlubokém hledání Nepojmenovatelného se nic špatného nemůže stát”. Věřím, že se stane něco velmi dobrého, až lidé znovu naleznou Smysl, v záhybech Dějin tolikrát ztracený a tolikrát nalezený.
Rád bych, přátelé, aby bylo nasloucháno poselství Hlubokého. Není to poselství ukřičené, ale poselství klidné, které není možné slyšet, když se jej snažíme polapit.
Rád bych vám přátelé předal jistotu nesmrtelnosti. Ale jak může smrtelné vytvořit něco nesmrtelného? Možná bychom se ale měli zeptat sami sebe jak je možné, že nesmrtelné vytváří zdání smrtelnosti?"

Je těžké dnes říct, jaký další vývoj bude mít Silovo Poselství…