"Nenásilí je největší silou, kterou má lidstvo k dispozici."

Gándhí se narodil v Indii v roce 1869. V roce 1888 odešel do Londýna, aby tam vystudoval práva. Tam ho i jeho zájmy dovedly ke studiím náboženských textů. Seznámil se i s myšlenkou Tolstého. Nejvíce na něj zapůsobila jeho práce „Království boží je ve vás“, kterou definoval jako jednu z mála knih schopných okamžitě od základu změnit člověka.

V roce 1893 odjel pracovně do Jihoafrické republiky. V této zemi byla moc v rukou bílé menšiny a vládl tu absolutní apartheid, kde diskriminováni byli nejen černí domorodci, ale i zdejší malá indická komunita. A právě zde se Gándhí střetl s rasovou segregací, po snášení nejrůznějších urážek zde zahájil svou “politickou” aktivitu. Zhruba 5 000 zdejších Indů trpělo různými nespravedlnostmi všeho druhu: persekucemi, přehnaně vysokými daněmi i omezováním osobních svobod. Gándhí se stal vůdcem této komunity. Jeho zápas se zpočátku omezoval na petice, veřejná odhalení, publikování článků v tisku a na dopisy. Jak se však události vyvíjely a vyostřovaly, dozrávaly a prohlubovaly se i jeho ideje, stejně jako metody boje. V roce 1906 zde vyšel nový zákon, který místní Asiaty nutil opatřit si identifikační průkaz, nechat si vzít otisky prstů a podrobit se celé řadě dalších pokořujících procedur. Gándhí zahájil kampaň občanské neposlušnosti. Indové se odmítali registrovat. Vězení se tak plnila a sám Gándhí si tu odbyl svou první zkušenost z pobytu v místech, která pak nazval “hotely jeho královského Veličenstva.”

V roce 1913 přestala platit velká část diskriminačních zákonů, a Gándhí dosáhl prvního velkého vítězství - ukázal, jak velkou sílu má nenásilí. V roce 1914 se vrátil do Indie, kde se mezitím stal slavným. Indie byla velmi důležitou anglickou kolonií, byla Anglii podřízena vojensky, politicky i hospodářsky. Angličané obrovsky těžili z indického přírodního bohatství, ale země zůstávala stále chudá. Zemí se šířila nespokojenost a indický Kongres neměl vůbec žádnou politickou moc, ale díky Gándhího vedení nakonec v cestě za nezávislost sehrál rozhodující roli. Jeho součástí se stala i muslimská menšina, ale důležité bylo, že se toto hnutí elity stalo hnutím masovým. Nenásilné kampaně (nazýval je Satyagraha nebo síla pravdy), s kterými Gándhí začal, měly podporu v celé zemi. Jednalo se o odpírání poslušnosti nespravedlivým zákonům, manifestace, ale především odmítání spolupráce s anglickou vládou. Vládní školy zely prázdnotou, spory byly řešeny mimo soudní síně, úředníci odcházeli ze svých funkcí ve státní správě a docházelo k bojkotu anglických výrobků. Do chodu byly znovu uvedeny staré indické přádelny a vyráběly se oděvy takže, nenakupováním od Angličanů, bylo možno ranit kolonizátory tam, kde to pro ně bylo nejdůležitější, v ekonomice.

Pro Gándhího nenásilí: "neznamená poslušné podřízení se vůli zlého člověka, ale nasazení veškerých duševních sil proti vůli tyrana. Odmítání násilí neznamená omluvu a ospravedlnění zbabělce, je naopak tou nejvyšší ctností člověka odvážného. Jednání na principu ne násilí si vyžaduje mnohem větší odvahu než použití zbraně. I pomsta je projevem slabosti ... Pes štěká a kouše má-li strach. Člověk, který se nebojí nikoho na světě, považuje za zbytečné hněvat se na někoho, kdo se jej marně snaží urazit."

„Sám se považuji za vojáka, ale za vojáka míru. Ztotožňuji se s hodnotami disciplíny a pravdy“.

Boj pokračoval i bojkotem soli dovážené z Anglie: Gándhí totiž naučil lidi, jak ji extrahovat z mořské vody. Cesta vpřed však neprobíhala hladce. Docházelo k velkým násilnostem ze strany Angličanů, při jedné mírumilovné manifestaci postříleli 400 osob. Násilností se dopouštěli i manifestanti, což přimělo Gándhího přerušit Satyagrahu a pokračovat v ní až později. Angličané obecně reagovali tak, že střídali ústupky s represemi.

Odmítání násilí znamenalo pro Gándhího víc než jen pouhou formu boje či prostředek k dosažení politického cíle. Nenásilí je bojem proti nespravedlnosti, potvrzení lásky k druhým lidem, hledání Pravdy. „Dlouhá zkušenost mne přesvědčila, že není jiný Bůh než Pravda…. Drobné a prchavé záblesky Pravdy, které jsem byl s to zachytit, mohou jen stěží poskytnout představu jasu, jímž je Pravda oděna. Ten jas je milionkrát silnější než jas slunce, které máme den co den na očích. To, co jsem zachytil, je popravdě řečeno jen nejslabší paprsek toho mocného jasu. Na základě veškerých svých zkušeností však mohu s naprostou jistotou tvrdit, že dokonalé zření pravdy může vyplynout jen z úplného uskutečnění ahimsy, nenásilí“.

Tato nesnadná cesta však přece jen na konci druhé světové války přivedla Indii k nezávislosti. Nebyla to však nezávislost, o jaké Gándhí snil, země se rozdělila na Pákistán s muslimskou většinou a na Indickou unii s většinou Hindů. A právě v této atmosféře náboženského násilí došlo i k zavraždění Gándhího. Zabil ho hinduistický extremista v roce 1948. To však už Gándhí stačil světu předvést obrovskou síly Ahimsy, obrovskou sílu nenásilného boje.

 

Gandhí - citáty

Změnou, kterou hledáme ve světě, se musíme stát my sami.

Bez činu zůstává i nejkrásnější myšlenka bezcennou.

Radost, kterou působíme druhému má podivuhodnou vlastnost: odrazem se neoslabuje, ale vrací se k vám košatější a zářivější.

Ctnostný člověk nežije ctnostně proto, že z toho má užitek, ale proto, že je to zákonem a životadárnou mízou jeho bytí.

Oko za oko a svět bude slepý.

Mým cílem je přátelství s celým světem a největší lásku dokážu spojovat s nejtvrdším odporem proti bezpráví.

Slib nenásilí nám přikazuje nejvyšší pokoru a dobrou vůli v jednání s našimi nejúhlavnějšími nepřáteli… Snažíme se vládu paralyzovat jako systém, nikoli však zastrašováním, nýbrž setrvalým tlakem naší nevinnosti.

Síla nepramení z tělesné zdatnosti. Vyplývá z nezkrotné vůle.

Slabí lidé nedokážou nikdy prominout. Umět prominout je vlastnost silných.

Víra je určitým druhem šestého smyslu, který začne působit tehdy, když selže rozum.

Jestliže se domníváš, že celý svět je špatný, pak si uvědom, že se skládá i z tobě podobných lidí.