Stanovisko Humanistického hnutí k posledním událostem v Keni

18. ledna 2008

Humanisté v Keni i dalších zemích jsou velmi znepokojeni pokračujícími společenskými nepokoji v zemi. K událostem dnešních dnů se ve skutečnosti schylovalo již od získání nezávislosti. Stojíme tváří v tvář falešné manipulaci lidí z obou kmenů. Přátelé Kikuyů jsou údajně na straně jedné a přátelé Luů na straně druhé.

Humanistické hnutí však celou situaci vidí spíše jako hru dvou mužů soupeřících o co největší osobní podíl na moci. Kmenové rozdíly jsou prohlubovány a zdůrazňovány. Jednotlivé kmeny jsou nálepkovány pomocí slov jako: zlodějský, sobecký, zkorumpovaný, samolibý a prodejný.

Místo postupného usmiřování národů docházelo během desetiletí postkoloniálního vývoje k dalšímu prohlubování různých neshod. Politici věděli, že nejlepším způsobem, jak se udržet u moci, bylo užití principu rozděl a panuj.

Skutečným problémem současné Keni není vzájemný antagonismus jednotlivých kmenů. Jde především o to, že velká většina obyvatelstva žije v otřesných podmínkách, zatímco pár vyvolených si užívá královského bohatství v luxusních předměstích.

Humanisté z celého světa odsuzují kmenové politikaření, ke kterému v Keni dochází, a chtějí ukázat na ty, kteří za současnou situaci nesou skutečnou odpovědnost.

Odsuzujeme v prvé řadě staré koloniální mocnosti, které vytvořily tento systém a které si byly velmi dobře vědomy, že zavedením poměrů, které mohou být jednoduše ovládány, se dostanou skutečně závažné otázky chudoby, zdraví, vzdělanosti a důstojného života na druhou kolej. Za tohoto stavu může pak neokolonialismus vzkvétat. Sami Keňané sice mají přístup k politické moci, avšak banky a veškeré ostatní zdroje ekonomické moci v zemi zůstávají pod zahraniční kontrolou. Je dobře známo, že Afrika už splatila svůj dluh několikanásobně. Proč musí platit stále dál?

Skutečnost, že staré koloniální mocnosti a Spojené státy (v současné době všichni patřící k bohatému západu a členové organizací jako EU nebo G8) nečinně přihlížejí, zatímco Keňa hoří v plamenech, ukazuje na spoluvinu, kterou nesou na současných událostech.

V tomto stavu věcí spatřujeme širší plán genocidy či spíše Afrikacidy. Jedná se o skrytou strategii G8, Evropské unie a ve stále vzrůstající míře i Číny. Strategii nechávající miliony lidských bytostí každým rokem zemřít na malárii a AIDS, ačkoli by tomu bylo možné poměrně jednoduše zabránit. Strategii spočívající v rozdmýchávání občanských válek za účelem prodeje zbraní a udržení si kontroly nad nerostnými a ropnými zdroji. Strategii využívající nekonečných zdrojů levné pracovní síly v podobě migrantů prchající před tíživou ekonomickou situací – migrantů, kteří jsou posléze tvrdě diskriminováni a nuceni pracovat v nedůstojných podmínkách bez práva na ochranu.

Rovněž odsuzujeme Mwai Kibakiho a Raila Odingu – dva muže, kteří toho mohli v Keni udělat tolik pro změnu k lepšímu – za to, že se nechali tak jednoduše zmanipulovat, že dovolili, aby jejich podpůrci vyrazili do ulic se zbraní v ruce, že nechali policii zasahovat proti demonstrantům za použití slzného plynu a ostrého střeliva, že neprosazovali nenásilné řešení konfliktu. Jsou si dobře vědomi toho, co dělají, a dělají to z těch nejhorších pohnutek – pro své osobní obohacení.

Vzdáváme čest Afričanům, kteří pomohli a stále pomáhají zlepšit tuto situaci. Vzdáváme čest lidem, jako je Julius Nyerere, bývalý prezident Tanzánie, jenž dokázal na druhé straně keňské hranice vytvořit národ, který považoval jednotlivé lidské bytosti za důležitější než kmen, ze kterého pocházely. Děkujeme Johnu Kufourovi a Kofimu Annanovi, dvěma Ghaňanům, kteří se velmi snaží o nalezení nenásilného řešení současné situace, a děkujeme také lidem, jako jsou Graca Machel z Jihoafrické republiky a Benjamin Mkapa z Tanzánie, za jejich přínos.

Rovněž vzdáváme čest Nelsonovi Mandelovi, jehož vláda razila cestu pravdě a usmíření – hodnotám, které, jak doufáme, také jednou naleznou v Keni své pevné místo.

Humanisté z celého světa – na všech pěti kontinentech – sledují situaci v Keni s velkým znepokojením a jsou ochotni poskytnout pomoc všemi dosažitelnými prostředky.

Vyzýváme všechny Keňany, aby vytvořili místní komunitní výbory nenásilí a vydali se cestou nenásilí, kterou razili Mahátma Gándhí, Martin Luther King a Silo.

Vyzýváme africké Humanisty, aby se zapojili do boje usilujícího o konec neokolonialismu, a požadujeme zrušení podvodného a nezákonného dluhu třetího světa.

Vyzýváme všechny africké vlády, aby nezůstávaly potichu, aby nedovolily být součástí této neokolonizace. Ukažte solidaritu s keňským lidem. Odmítněte jakékoliv požadavky, jestliže přijdou, na vojska, která by podpořila jen jednu z politických stran. Požadujte, aby zásahy z venčí byly ukončeny a Afrika tak mohla najít prostředky k vyřešení vlastních problémů!

Požadujeme po západních vládách, aby zanechaly zásahů do dění v Africe, které jsou motivovány výhradně sobeckými zájmy stran zdrojů ropy a nerostných surovin.

Nakonec voláme po tom, aby byl umožněn volný průběh zprostředkujících jednání a aby se obě strany plně podrobily tomuto procesu. Pokud z něj vyplyne potřeba nových voleb, jsme připraveni pomoci za využití všech možností, jaké mezinárodní společenství uzná za prospěšné.

Za Humanistické hnutí

Giorgio Schultze,
mluvčí Nového humanismu v Evropě

Tomas Hirsch,
mluvčí Nového humanismu v Latinské Americe

Chris Wells,
mluvčí Nového humanismu v Severní Americe

Sudhir Gandotra
mluvčí Nového humanismu v Asii-Pacifiku