Chudobou k bohatství

Nelson Mandela řekl, že chudoba není něčím přirozeným a nezměnitelným, ale je dílem lidských činů. Nezbývá než dodat, že mnoho těchto činů, přináší značný zisk. Africké země sice disponují obrovským surovinovým potenciálem, ale kvůli své chudobě jsou snadno manipulovatelné, takže jejich zdroje přinášejí bohatství jiným.

Díky finančním možnostem a mocenskému postavení bohatších zemí je jim fakticky bráněno ve vlastním rozvoji a slouží jen jako surovinová základna. Je evidentní, že největší zisky přináší finální zpracování a prodej technologicky náročných výrobků.

To je však dnes vyhrazeno státům a firmám, které si takové postavení dokážou vydobýt. Vezměme například kávu, která je po ropě druhou nejprodávanější komoditou na světě. Přesto, že se káva v EU nepěstuje, patří Unie mezi její největší zpracovatele.

Dovoz zpracované kávy totiž podléhá mnohem vyššímu clu a tak jsou producenti z tradičních pěstitelských a zpracovatelských zemí v Africe a Latinské Americe znevýhodněni a přesto, že vyrábějí levněji, nejsou kvůli celním bariérám konkurenceschopní.

Naopak na Jamaiku, bývalou velmoc ve vývozu mléka, je ve velkém dováženo vysoce dotované sušené mléko z USA. To zlikvidovalo místní farmáře. Jamaika ovšem celní bariéry využít nemůže, a pokud se chce dostat vůbec k jakým penězům a prodat na světovém trhu alespoň něco, musí akceptovat podmínky WTO, které ovšem bohaté země samy nedodržují.

Novými technologiemi k novým problémům

Když začala první zelená revoluce, sliboval si od ní celý svět vyřešení hladu a chudoby. Intenzifikace zemědělství, pěstování monokultur ve velkém, využívání pesticidů a umělých hnojiv, zavlažování. To byl recept na řešení hladu od západu na východ a na jih.

Po pár desítkách let vidíme, že situace je horší než předtím. Pesticidy a umělá hnojiva otravují nejen půdu, ale na jejich působení umírají ročně statisíce lidí. Zavlažování zasoluje zemi a monokultury v chudých zemích jsou pěstovány především na vývoz, přičemž potraviny pro vlastní výživu chybí.

I když Indie vypěstuje mnohonásobně víc než dříve, počet hladových stoupá. Zastánci zelené revoluce sice tvrdí, že se celosvětově snížil počet trpících hlady, ale je tomu tak jen díky obrovskému úspěchu Číny na tomto poli.

Přes rostoucí desertifikaci a deforestaci, přes zjevný neúspěch v boji s chudobou, snaží se agro-giganti s podporou Rockefelerovy a Gatesovy nadace o druhou zelenou revoluci. Tentokrát by mělo jít o podporu Geneticky modifikovaných organizmů (GMO) a nano-technologií.

Dnešní fakta jasně ukazují, že nejsme schopni zajistit bezpečnost při manipulaci s nanočásticemi a nejsme schopni zabránit neplánovanému rozšiřování GMO a dalším mutacím. GMO nepomáhají zajistit potravinovou bezpečnost a jdou proti potravinové soběstačnosti.

Přesto, že léky podávané jednotlivcům testujeme celá desetiletí, nové nebezpečné chemikálie vypouštíme do přírody bez důkladných testů, které by nám potvrdily jejich dlouhodobou nezávadnost.

Tomáš Tožička - Česko proti chudobě

Brožura ke stažení na www.ceskoprotichudobe.cz