Otázka, kdo M.L. Kinga zavraždil, je dodnes otevřená. Jisté je, že americká vláda a zbrojařští investoři mu nikdy neodpustili jeho angažovanost proti válce ve Vietnamu, kterou King považoval za nespravedlivou. Tyto ekonomické zájmy mohly mít na zastřelení Kinga rozhodující vliv.

Výročí smrti Martina Luthera Kinga si připoměla Česká televize ve své reportáži, ve které mimojiné zmiňuje: 

King chtěl společnost, která by byla spravedlivá, kde nebudou bariéry. Volil nenásilný, jednoznačně pacifistický směr. Pravděpodobně byl inspirován také Gándhím. Preferoval nenásilný ale aktivní odpor. Podle ředitele Centra globálních studií AV a Univerzity Karlovy Marina Hrubce patří tyto formy odporu spíše do společnosti, která je už občansky rozvinutá a není momentálně ve válce. "Atentát vypovídá o určité politické kultuře, která v té době v USA převládala. Tehdejší atmosféra byla taková, že teze, které Martin Luther King hlásal, byly natolik provokativní či nepřijatelné pro některé skupiny obyvatelstva, že vyvolávaly brutální reakce."

Vražda se uskutečnila v době, kdy se ve Spojených státech rozvíjela občanská neposlušnost vůči válce ve Vietnamu. King také protestoval proti válce v Indočíně a proti nepřiměřenému počtu povolávaných Afroameričanů. Jeho zájem tak přerostl rasové otázky. V roce 1964 obdržel Nobelovu cenu míru za své úsilí o ukončení rasové segregace a diskriminace prostřednictvím občanské neposlušnosti a jiných nenásilných praktik. Luther King byl zavražděn ve 39 letech.

Celý článek s videem reportáže Bohumila Vostala na stránkách ČT24 »