Od chvíle, kdy Britové opustili rozdělené a poraněné území Indie, čelili lidé na obou stranách hranice s Pákistánem množství násilí. Toto zbytečné násilí bylo tragické pro rodiny na obou stranách konfliktu. Posloužilo především dodavatelům zbraní. Člověk se opět mohl poučit, že násilí není cestou vpřed a přináší strádání všem zúčastněným.

Indická i Pákistánská vláda oznámila své přání udržet dlouhodobý mír na hranicích a nyní je čas změnit toto přání v realitu. Zvýšený kontakt mezi lidmi na obou stranách ukazuje silné přání po míru a běžném životě. Lidé se mají rádi a touží pouze po míru.

Gandhí je celosvětově respektován a následován. Druhý říjen minulého roku byl lidmi na obou stranách hranice radostně slaven jako Mezinárodní den nenásilí. Přijímáním Gandhiho programu nenásilí, obě vlády snižují svou závislost na dodavatelích zbraní, což je skutečným a praktickým krokem směřujícím k ukončení násilí poškozující obě strany.

Humanisté cítí, že přišel čas dát míru šanci a tato příležitost nesmí být promarněna. Změna "visí ve vzduchu" a tato příležitost je nadějí pro obě strany.

Příkladem může být čin Bolivijského prezidenta Evo Moralese, který oznámil jednostranné zřeknutí se války, coby nástroje k řešení konfliktu se sousedními státy. Indická i Pákistánská vláda by měla učinit podobné rozhodnutí (aniž by čekala až to nejprve udělá druhá strana), následované konkrétními kroky k uskutečnění vytyčeného míru.

Možné kroky, které mohou učinit obě strany:

● Omilostnit vězně, kteří jsou v celách smrti na obou stranách, začínaje Sarabjit Singhem jako příkladem. Indové by měli učinit to samé s podobnými vězni na svém území.

● Obě strany by si měly vyměnit poctivé a kompletní informace o všech zadržovaných vězních a jejich zločinech. Měly by být sestaveny společné a stálé komise k nezávislému posouzení těchto zločinů s vědomím, že tito vězni, kteří podnikali takové akce (a pro které byli uvězněni) podléhali svým vládám, které je do podobných akcí vysílaly (armáda je podřízena vládě). Z tohoto důvodu by nemělo být těžké oboustranné udílení milostí. V každém případě by nikdo neměl být zabit, dokud nebudou tyto záležitosti rozřešené.

● V zájmu úcty k lidské důstojnosti by se obě vlády měly s okamžitou platností vzdát trestů smrti.

● Stále mírové komise sestávající ze zástupců obou vlád (politiků a úředníků), mírových aktivistů, UN, celosvětově uznávaných vyslanců míru jako jsou Nelson Mandela, Dalai Lama, Aung San Suu Kyi a Silo, by měly být sestaveny za účelem vytyčení konkrétních cílů, které přinesou tomuto regionu mír.

● Mělo by se pracovat na růstu mezilidských kontaktů a oznámit konečné datum otevření hranic.

Sudhir Gandotra
Mluvčí humanismu pro Asii

Březen 2008

http://www.aphumanistforum.org »