Několik desítek mrtvých během dne. Taková je bilance dnešní války mezi drogovými kartely v mexickém příhraničním městě Ciudad Juárez. Vraždy se v Ciudad Juárez však prvně objevily již na počátku roku 1993. Tehdy tam zcela záhadně mizely mladé dívky a ženy - přistěhovalkyně - při své cestě domů z práce. Většina z pohřešovaných žen přišla do města za prací, kterou nalezli v místních továrnách. Jak se později ukázalo, většina ze záhadně zmizelých žen byla později nalezena v nedaleké poušti, kde byla jejich mrtvá těla objevena v masových hrobech.

Podle nejrůznějších informací, které se různí, byla většina z nalezených žen před svou smrtí sexuálně zneužita. Podle tehdy zveřejněných oficiálních informací, které uvolnila tamní vláda, bylo takto znásilněno a následně zavražděno kolem pětiset žen. Neoficiální údaje však hovoří dokonce o několika tisících. Dodnes však nebyla všechna těla pohřešovaných žen nalezena.

Ciudad Juáréz je jistě jedním z měst v novodobých dějinách, které si tak bohužel chtě nechtě drží své nechvalné prvenství v nejmasovější genocidě páchané na bezbranných ženách. „Feminicida" v Juárez je pojmem, jakým označila zvěrstva v tomto městě organizace Witness. Ta byla také jednou z prvních neziskových organizací, jež odvážně poukázala na bezpráví páchané na ženách v tomto malém příhraničním městečku.

Vláda Felipa Calderóna se však tehdy k problému, který sahá až do vod skoro mezinárodní politiky, otočila zády. Policie a tamní státní správa byla - a doposud - je natolik zkorumpována, že ani odtud se příbuzným po zavražděných ženách pomoci nedostalo. A tak vlastně nikdy nebyla jakákoliv snaha od vlády záhadná zmizení a vraždy žen šetřit a objasnit.

Dodnes však není jasné, proč k vraždám vůbec docházelo. A tak by se snad mohlo s nadsázkou říci, že vraždy v Juárez jistě zaslouží pomyslnou nálepku: Největší genocida žen v historii. To co se v devadesátých letech v Juárez stalo, totiž jasně ukazuje, že vraždy měli za cíl vyhladit snad veškerou ženskou populaci v tomhle městě.

Hovoří se o tom, že vraždy v Ciudad Juárez byly tehdy páchány pod politickou zástěrkou. Nikdy se však tahle tvrzení nepodařila objasnit. Je ale více než jasné, že mezinárodní politika sehrála a jistě i v budoucnu sehraje významnou roli v řešení problému kolem tohoto příhraničního města.

A tak i dnes se Ciudad Juárez stává městem s největším počtem vražd. Přestože se v předchozích letech veškeré násilí soustředilo převážně na ženy, nyní se násilnosti dotýkají také ostatního tamního obyvatelstva. Skoro by se chtělo říct, že se Juaréz nálepky města, kde se vraždí nejvíce, nikdy nezbavilo a asi jen tak nezbaví. Tentokrát jsou však vraždy na denním pořádku a to díky drogovým kartelům, které mezi sebou vedou otevřenou a nelítostnou válku.

A tak, kdy už vlastně to zabíjení v Juárez opravdu skončí?

Michal Šebek - novinář a publicista, fotograf, dokumentarista