Evropské členské státy NATO se chystají požádat prezidenta USA Baracka Obamu, aby odstranil zbývající jaderné zbraně z evropského území. Roste totiž tlak jejich občanů na to, aby se země zbavily těchto pozůstatků Studené války.

Brusel, Belgie, 19. února 2010

Belgie, Německo, Lucembursko, Nizozemí a Norsko se v nadcházejících týdnech chystají požádat o to, aby více než 200 jaderných hlavic, umístěných převážně v Itálii a Turecku, bylo odvezeno zpět, uvedl Dominique Dehaene, mluvčí belgického premiéra, pro AFP.

Společný návrh pěti členů NATO bude požadovat, aby „jaderné zbraně na evropském území, patřící jiným členům NATO, byly odstraněny," řekl Dehaene.

Dodal, že jaderné zbraně umístěné na území jiných členských států NATO má jedině USA. Návrh se netýká modernějších britských a francouzských vlastních jaderných arzenálů.

„Je to otázka nastartování debaty v srdci NATO," řekl Dehaene, přičemž zdůraznil, že by to mělo být součástí širší diskuze o odzbrojení, zaměřené také na konvenční zbraně.

Bývalý šéf NATO Willy Claes a další belgičtí politici učinili obdobnou výzvu již v pátek prostřednictvím belgického tisku >>

Belgický premiér Leterme ve svém prohlášení zdůraznil, že „Belgie je jednoznačně pro svět bez jaderných zbraní a bude tuto pozici obhajovat v srdci NATO," jako součást přípravy na chystanou konferenci o nešíření jaderných zbraní, která se bude v květnu konat v New Yorku. Uvedl, že návrh by měl projít důkladnou debatou v NATO, aby pak mohl být v listopadu přijat hlavami spojeneckých států v Lisabonu.

Podle odborníků hostí Itálie a Turecko po 90 jaderných bombách. Dalších 20 je v Německu, odkud již bylo 130 jaderných hlavic staženo v roce 2004, a dalších 20 je v Belgii. Tyto bomby jsou odborníky považovány za zastaralé, protože k jejich použití je zapotřebí pilotů.

Na konci loňského roku, poté, co Německo požádalo o stažení zbývajících hlavic, se státy dohodly, že další výzvy o odstranění jaderných hlavic budou podnikat společně, napříč NATO, a nikoliv jednostranně.

Diplomaté zdůraznili, že odstranění těchto zbraní z Evropy by neznamenalo konec jaderného odstrašování USA jménem spojenců, ani denuklearizaci NATO.

Výzvy přišla ve stejnou dobu, kdy Rusko hrozí umístěním balistických střel ve Kalingradu, který hraničí s Evropskou unií, a kdy roste kontroverze vůči novému plánu USA na protiraketový štít.

Moskva v srpnu zrušila plány na umístění raket krátkého doletu v Kalingradu poté, co USA odstoupily od kontroverzního plánů umístit prvky protiraketové obrany do střední Evropy. Rusko ale zpozornělo poté, co Rumunsko projevilo zájem o účast na novém protiraketovém štítu a spustilo v této záležitosti rozhovory s USA.

Zdroj: Spacewar.com / AFP