Pro mnoho příslušníků národnostních menšin a přistěhovalců je rasismus a diskriminace v Evropě smutnou součástí každodenního života, konstatuje zpráva Agentury EU pro základní práva (FRA). Evropa, jejíž obyvatelé kdysi po milionech utíkali nejen do zámoří za příslibem lepší budoucnosti, se postupně proměnila v magnet pro imigranty, zkušenosti evropských národnostních menšin a přistěhovalců však mají k ideálu daleko. Kromě jiných nepříjemných faktů studie zjistila, že v průměru každý druhý Rom a každý třetí přistěhovalec ze subsaharské Afriky se kvůli svému etnickému původu za uplynulý rok alespoň jednou stali terčem diskriminace.

Studie FRA je první svého druhu a v průběhu roku 2008 sesbírala svědectví 23 500 lidí z národnostních menšin a přistěhovaleckých skupin napříč všemi státy EU. Ve snaze určit rozměr diskriminace používala širokou škálu dotazníků zaměřených na diskriminaci v různých sférách každodenního života, včetně zaměstnání nebo hledání práce, ubytování, zdravotní péče a sociálních služeb, škol a obchodů, stejně jako na zkušenosti ze zřizování bankovních účtů nebo žádostí o půjčku.

Studie zjistila, že ze všech skupin jsou kvůli svému původu nejvíc diskriminováni Romové. Každý z dotazovaných Romů zažil diskriminaci v průměru 4,6 krát během jednoho roku. Studie se mimo jiné soustředila na oblasti se zvýšenými předsudky vůči etnickým menšinám a z tohoto pohledu nejvyšší míru rasismu zažívají Romové v České republice následovaní Romy v Maďarsku a Romy v Řecku. Takřka stejně špatně jsou na tom subsaharští Afričané v Irsku a lidé ze severu Afriky žijící v Itálii.

V rámci diferenciace mezi různými způsoby diskriminace se studie zaměřila také na míru útoků a hrozeb směřovaných vůči menšinovým skupinám. V tomto ohledu nejvíce incidentů hlásili somálští respondenti ve Finsku - terčem útoků či hrozeb se jich stalo 74 ze sta. Co se týče závažného trýznění, na stovku řeckých Romů připadá takových případů hned 174.

Napříč Evropou se loni každý čtvrtý příslušník menšiny stal obětí zločinu, což je ironie, neboť v obecném povědomí jsou pro právě oni, komu jsou obvykle dávány stereotypní nálepky kriminálníků.

Obětmi nejtěžšího násilí jsou přitom obvykle ti nejmladší. Většina útoků na imigranty ze severní Afriky například míří na ty nejmladší (třetina obětí napadení byli lidé mladší 24 let a dalších 30 procent je ve věkové skupině mezi 25 až 39 lety). Mezi lidmi staršími 55 let jich útok zažilo jen 12 procent.

Většina dotázaných také vyjádřila nedůvěru vůči místním policejním silám. Celých 82 procent lidí, kteří se v roce 2008 stali terčem diskriminace, na policii nic nehlásilo, vesměs kvůli tomu, že by se „beztak nic nestalo" nebo že se „tak děje neustále". Podle studie proto „fakt, že tyto případy nejsou hlášeny úřadům, naznačuje, že oficiální údaje o rasové diskriminaci jsou ve skutečnosti jen špičkou ledovce."

Celá studie je i v češtině k dispozici zde

Převzato z Czech Free Press