"Náš pochod se nezastaví" - řekl Rafael de la Rubia 2. listopadu na konferenci konané v Senátu u příležitosti Světového pochodu za mír a nenásilí. Z projevu mezinárodního mluvčího Světového pochodu uvádím ve zkrácené podobě ještě následující myšlenky:

Vojensko-průmyslový komplex je nekontrolovatelným monstrem, které nebere ohled na parlamenty... Letošní rok je rokem největší hospodářská krize v dějinách a zároveň rokem rekordních výdajů na zbrojení. Svět potřebuje, aby se děti ve školách a všude dozvídaly o skutečných hodnotách - jenže dnes vojenské síly hýbou ekonomikou, ekonomické síly komunikačními kanály a nakonec se to vše propojuje v manipulaci, jejímž výsledkem je násilí.

Ve vzduchu je však cítit změnu a novou naději. Touha po míru je prastará, ale nyní poprvé můžeme mluvit na celém světě jedním hlasem. Můžeme říci politikům, co mají dělat - tomu říkáme demokracie. Demokracie i na světové úrovni.

Mírová hnutí musí mít určitou metodologii akce. Hnutí za mír a nenásilí se může rozvinout podobně jako ekologické hnutí za záchranu planety. Bude pak možné zajistit jídlo, vodu, léčení a vzdělání pro všechny.

Násilí a represe se ovšem vyskytují i v našem bezprostředním okolí. Nechováme se vždy tak, jak chceme, aby se jiní chovali k nám.

Předseda české Humanistické strany Jan Tamáš zahájil své vystoupení údaji z ročenky Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru SIPRI. V roce 2008 vydal svět na zbrojení 1464 miliardy amerických dolarů - o čtyři procenta víc než v roce předešlém. Téměř 42 procenta této obrovské sumy (pro srovnání: asi 60 miliard dolarů by zajistilo potraviny, čistou vodu, zdravotnictví a školství pro všechny lidi) vynakládají Spojené státy, následované s velkým odstupem Čínou (necelých šest procent světových výdajů). 61 procent všech zbraní prodaly americké zbrojovky. Spojené státy mají ve světě přes tisíc vojenských základen (a jak víme, chtějí budovat další - v.n.).

Jan Tamáš také upozornil na podivné hlasování zástupců České republiky ve světě. O tomto hlasování česká veřejnost "díky" médiím téměř nic neví. "Co vlastně dělají různí naši zástupci - zaměstnanci ve světě i doma?"

Opravdu jsme před dvaceti lety chtěli, aby základem společnosti byly peníze - nebo by to mělo být naopak, aby sloužily lidem a zajistily všem smysluplný život a minimálně ty základní věci uvedené výše? - zeptal se dále Jan Tamáš. Teď, v době dvacátého výročí Listopadu 1989, se budeme zamýšlet nad tím, kam jsme chtěli dojít. Nebyl současný stav spíše přáním některých z těch, kdo nás vedli?

Odborník na zbraně hromadného ničení Otakar Mika upozornil na děsivý fakt, že jaderné zbraně nejsou podle mezinárodního práva na rozdíl od zbraní biologických a chemických nelegální. Upozornil i na další hrozivou skutečnost dnešního světa: nerovnost ve spotřebě energie a v bohatství se zvětšuje, nůžky se stále rozevírají.

S podobně naléhavým příspěvkem vystoupil na konferenci, kterou řídila mluvčí Humanistického hnutí v ČR Dana Feminová, také Tomáš Tožička, expert na rozvojovou problematiku.

Alena Gajdůšková, první místopředsedkyně českého Senátu a společně s Humanistickým hnutím spolupořadatelka konference, zdůraznila potřebu biofilních (životu přátelských) přístupů a sociálně tržního hospodářství. O tom, jakým směrem se bude ubírat naše země, musí rozhodnout sami naši lidé.

Hlavní myšlenku setkání v jednacím sále českého Senátu lze vyjádřit slovy: nastává čas pro rozhodnou aktivizaci všech, kdo usilují o mír, přátelství, skutečnou svobodu a demokracii, o svět investující ne do destrukce, ale do rozvoje.

Vladimír Nindel