Starostové, radní pro kulturu a stovky dětí a učitelů z Makedonských měst vítali autobus Balkánského týmu Světového pochodu na cestě ze Salonicca do Skopje. Pochod, iniciovaný humanistickou organizací Svět bez válek, prošel městy Bitola, Resen, Ohrid, Struga, Gostivar, Tetovo a Skopje.

Makedonie, Skopje, 1. listopadu 2009

Po opravdu folklorním přijetí na hranicích, při kterém nechybělo uvítání „chlebem a solí", proslov, písně a tradiční tance, následovala výměna pozdravů a dárků společně se závazkem vybudovat společnou mírovou budoucnost. Starostové všech měst spolu se zástupci Makedonie, Turecka, Bosny a Hercegoviny, Řecka a Kosova, kteří tvoří balkánský tým pochodu, učinili veřejné prohlášení podporující tento závazek.

Další fotografie »

V Ohridu - nádherném městě, zapsaném do světového dědictví UNESCA - dostali členové týmu Světového pochodu šanci vyprávět o svých zkušenostech z míst, která pochod již navštívil, včetně území Palestiny, Izraele, Jižní Korey a Japonska.

Ještě tentýž večer členové Filozofické fakulty Univerzity Svatého Cyrila a Metoděje ve Skopje a Institutu obranných a mírových studií vyjádřili podporu světovému pochodu, konkrétně jeho požadavkům na stažení vojáků z okupovaných oblastí a odmítnutí války jako prostředku k řešení konfliktů - obě tyto záležitosti se nyní Makedonské republiky obzvláště týkají.

Profesorka Biljana Vankovska citovala Howarda Zinna, zastávajícího názor že není možné se stále udržet na rozjetém vlaku, „neutralita tváří v tvář násilí je morálně nepřijatelná." Čerpajíc inspiraci z proslovů Martina Luthera Kinga proti válce ve Vietnamu dodala, že občané Makedonie chtějí být součástí Evropy a být svobodní. Pokračovala vyjádřením, že doufá, že až se jednou domohou své svobody, tak nezapomenou na ty, kteří se nemohou těšit stejným právům. Svou řeč uzavřela s nadějí, že co se týče války v Iráku, každý bude čelit svojí odpovědnosti za tom co se tam dělo. Makedonská vláda věří, že účast jejích vojáků v Iráku umožní republice vstup do NATO. Ale cena, kterou za to zaplatila, je neúměrně vysoká.

Během pozdějšího neformálního setkání se profesorka Vankovska a řečtí členové týmu dohodli, že vypracují prohlášení, týkající se stále probíhajícího sporu o název „Makedonie", který je zdrojem napětí s Řeckem od roku 1991, kdy byla Makedonská republika prohlášena za nezávislou.

Hlavní úsek pochodu v Makedonii, v hlavním městě Skopje, byl organizovaný městskou Sportovní unií za přispění magistrátu a za podpory několika místních asociací, včetně organizací Matky Terezy a Youth Can.

Pochod pokračoval po boku aktivistů z No Global, kteří požadují stažení vojáků z Iráku, a skončil koncertem věnovaným výhradně pochodujícím, s překvapením v podobě Agushevi Orchestra.