"Od Světového pochodu očekávám, že lidé, kteří se k pochodu připojí, si tu jeho energii prostě prožijí, ten společný cíl, to propojení," říká jednatřicetiletá masérka Lucie Fialová, alias "Lufi", která bude zastupovat Českou republiku na Evropské části pochodu. Co víc o sobě prozradila, se můžete dočíst v následujícím rozhovoru.

Jak ses se dozvěděla o Světovém pochodu?

Letos v únoru na koncertě na podporu keňské školy Paponditi v Chapeau Rouge v Praze. Čerstvě jsem se vrátila z africké Guiney a když jsem uviděla letáček s mapou celého světa, kterou protínala žlutá čára skrz, úplně mi to rozbušilo srdíčko. Ptala jsem se, co je to zač, tohle spojení světa, a po chvilce jsem zjistila, že vyznačuje hlavní trasu Světového pochodu za mír a nenásilí.

Kdy ses rozhodla, že se ho chceš osobně zúčastnit? Bylo to v tom dlouhé rozhodování, nebo šlo o okamžitý nápad?

Ten projekt mi zůstal v hlavě. Krátce poté jsem se zúčastnila pražského mírového pochodu, zakončeného vytvořením loučového symbolu nenásilí, a tam už mi zvědavost nedala se organizátorů propagujících Světový pochod zeptat, jak je to s účastí na pochodu. Dostala jsem kontakt na koordinátora pro Evropu a přihlašovací e-mail se mi psal úplně sám.

Můžeš nám říct něco o sobě? Čím se živíš, co ráda děláš?

Můžu :) Posledních pár let masíruji - klasicky, havajsky, indicky. Též, když mě někdo požádá, uplatňuji nasbírané zkušenosti z havajského léčení vztahů. Havajci věří, že když je nemocné tělo, je nemocná duše. A duše marodí, když jsou nezdravé vztahy. Tyhle havajské terapie jsem si zamilovala a moc mi pomohly i v mém rodinném životě.

Krom téhle péče o těla a duše miluju zpívání. Pěju si sopránové party ve sborech Kakofon, Bohemiachor a triu BlueStone. Poslední dobou si sedávám s bubnem a nechám ruce i hlas si jen tak hrát a objevuji léčivost tónů a jejich vibrací.

Před pár lety jsem chvíli pracovala v biokrámku, oblíbila si biopotraviny, vařím inspirovaná makrobiotikou bez masa a konzervantů.

Lebedím si v TAO meditacích a józe. Moc ráda cestuju. Už naši mě se sestrou protáhli Evropou a mě to pak zavanulo do Indie, do africké Guiney a na Havaj. Cestování do těchto končin mi otevřelo úplně jiné obzory. Ten jejich jednoduchý způsob bydlení a skromnost v jídle, ta úcta ke všemu kolem a otevřenost.

Taky zbožňuji setkávání s přáteli, zvláště s těmi podobně naladěnými. Mám najednou pocit komunity, bezpečí a radosti.

A čtu, poslední dobou v knihách o indiánech, Toltécích, australských Aboridžincích. Oni věří, že jsme jednota - lidi, zvířata, stromy... Ctí Matku Zemi a Otce Slunce. A hledí si vztahů - respektují jeden druhého, spolupracují, jednají čistě. Tahle témata mi dělají moc dobře.

Jak jsi sehnala peníze na cestu?

Byla jsem přesvědčená, že těch 300 tisíc Kč na celou trasu pochodu určitě seženu. Mé finanční zásoby padly na předchozí cestování, takže jedinou mojí možností bylo požádat sponzory.

Všechno bylo nakonec jinak. Měla jsem velmi málo času sehnat takovou sumu. Nakonec půjdu pouze část pochodu na trase Moskva - Řím. Požadovaná částka se tak smrskla na 50 tisíc korun.

Napadlo mě oslovit primátora města Prahy pana Béma a tímto mu moc děkuji, jelikož nejenže se mu líbil projekt Světového pochodu, ale finančně mě podpořil a tím mi velmi pomohl. Díky patří též mým přátelům manželům Fuxovým a Mileně Kosové za přispění.

Očekávám ještě další výdaje a peníze sháním i nadále. Jsem nesmírně vděčná svému milému, nebýt jeho ochoty, důvěry a peněžní podpory, nemohla bych se do pochodujícího týmu vůbec připojit.

Co očekáváš od Světového pochodu? Jakou změnu podle tebe přinese?

Očekávání je nebezpečné slovo, něco jako lpění :) Ale asi od toho očekávám, že lidé, kteří se jakkoliv k pochodu připojí, si tu jeho energii prostě prožijí, ten společný cíl, to propojení.

Miluju rozdíly mezi lidmi, v barvě kůže, ve zvycích, v kultuře... a když se tahle rozdílnost propojí s touhou a vírou, že svět si tvoříme sami a my ho chceme žít v míru a radosti, vznikne nádherná energie plná naděje a tvořivosti. A třeba kus téhle světlé energie dolítne do srdcí pánů mocnářů, kteří s tím naším světem hýbou ne zrovna v jeho prospěch a probudí se v nich svědomí, odpuštění a síla změnit to nefér v čistotu.

Chceš něco vzkázat lidem?

Moc bych si přála, aby si každý našel a žil svůj příběh, který ho naplňuje radostí a užitečností. Aby se nemusel bát a nic schovávat, ani své svědomí. A byl příjemně nasycen svým sebeuskutečněním a neměl potřebu zasahovat druhým do jejich životních příběhů.

Naší Zemi bych přála, aby lidi zjemnili a zpomalili, aby je jejich intuice mohla vést k vyléčení bolístek a uzavření historie. Vždyť jsme tu proto, abychom se radovali a tvořili!

Seznam všech účastníků pochodu na mezinárodním webu TheWorldMarch.org »


Svetovypochod.cz