Po jednání v argentinském Bariloche se venezuelský prezident Hugo Chávez Frías vydal na cestu do Libye. V libyjském Tripolisu oslavoval s vůdcem revoluce z 1. září 1969, Muammarem Kaddáfím její 40.výročí. Libyjská džamáhíríja (stát „vlády mas") hostí po šest dnů prezidenty afrických a arabských zemí, a také státníky, jako je Hugo Chávez. Po něm již letos ve středomořském přístavu  Benghází pojmenovali nový fotbalový stadión pro 11.000 diváků (Kaddáfí je zásadně proti výstavbě stadionů typu Maracaná, protože tvrdí, že sport se má provozovat. Sledovat sportovní zápolení, podle jeho Zelené knihy - část třetí - je nesmyslné.)

Ostatně, Hugo Chávez je v Libyi v tomto desetiletí již asi popáté, nyní měl ale poprvé příležitost setkat se s africkými prezidenty, kteří přijeli na Kaddáfím svolaný Africký summit. I k němu se venezuelský státník vyjádřil, když konstatoval, že pro Latinskou Ameriku není budoucnosti bez miliardové Afriky, a není budoucnosti pro Afriku bez Latinské Ameriky. Afričtí státníci byli zároveň pozváni na iberoamericko-africký summit, která se bude konat ve dnech 26. až 27. září na venezuelském Isla Margarita.

Zlé jazyky tvrdí, že pozvání si Hugo Chávez vymyslel až na místě, tváří tvář tvrdé realitě: Kaddáfí měl prostě na oslavách více prezidentů, než summity v Latinské Americe kdy dokázaly soustředit. Hugo Chávezovi se přirozeně líbila především vojenská přehlídka na Zeleném náměstí 1. září, vystoupení vojenských hudebních souborů ze 17 zemí včetně Francie, Itálie a Austrálie, akrobacie italských pilotů a vystoupení 400 tanečníků na základně Matega, která se do roku 1971 jmenovala U.S. Air Force Base Wheelus Field. Tanečníci (tanečnice) a další animátoři zobrazili věrně dějiny Libye od starověku (Leptis Magna) až do dneška, včetně naturalistických scén (a nechybělo ani hromadné oběšení povstalců vedených Omarem Muchtárem italskou mocí).

Laserová show byla  kvalitou na úrovni zahájení OH v Pekingu v srpnu 2008. A co je hlavní, líbila se. Oslav revoluce 1. září se účastnil i nejmenovaný americký diplomat, a to v souvislosti s připravovaným znovuotevřením amerického velvyslanectví v Tripolisu , a popřát přijeli i západní státníci, byť ze zbabělosti před vlastním datem oslav (Silvio Berlusconi například navštívil Libyi téměř tajně 30. srpna).

Světový tisk uvádí, že Libye dnes (i přes problémy s Midžhrahím) prolamuje další a další bariéry. Ony ty bariéry byly ovšem vždy „pružné". Na Expu 1998 v Lisabonu se například věrný spojenec USA, Jižní Korea, honosila tím, jak v Libyi buduje umělou řeku vedoucí potrubím v poušti (tzv. „Man Made River Project"). Přirozeně, s použitím embargovaných amerických technologií.

Hugo Chávez, který dostal darem sadu vojenských košil, kde je na podkladu místo maskovacích prvků obrys Afriky s tmavě zelenou Libyí, z níž vychází sluneční svit, z  libyjského hlavního města Tripolisu odlétá na dlouho plánovanou státní návštěvu Ruska a Běloruska.

Czech Free Press