Zničení měst Hirošima a Nagasaki v roce 1945 uzavřelo 2. světovou válku. Současně ale vedlo k zahájení Studené války, kdy byl nejistý mír založen na hrozbě vzájemného zničení.

Svět dnes stojí na dalším rozcestí. Opouští se představa, že bez jaderných zbraní nelze udržet mír. Otázka odzbrojení se vrátila do celosvětové politické agendy. S tím se zvedne vlna nových mezinárodních iniciativ, které ji budou tlačit dál.

Když před dvaceti lety skončila Studená válka, věřilo se, že je to záruka míru. Namísto toho ale hrozba jaderných zbraní přetrvává dodnes. Na světě jich je nyní více než 20 tisíc a nezmizela ani doktrína jaderného zastrašování. Svět ohrožují i pokračující jaderné zkoušky a testy raket dlouhého doletu. Dalším nebezpečím je úsilí nových států a teroristů o získání jaderné bomby.

Po celá desetiletí věříme, že hrozivé účinky jaderných zbraní stačí k prevenci jejich použití. Supervelmoci byly přirovnávány k dvěma pavoukům v jedné láhvi, kdy oba vědí, že útok jednoho je vlastně sebevraždou. Rostoucí počet pavouků v láhvi dnes ale znamená, že v bezpečí není vůbec nikdo. Uznávají to prezidenti Ruska i Spojených států, tedy zemí, jež vlastní nejsilnější jaderné arzenály. Dohodli se na společném snižování s cílem jejich úplné eliminace. Naposledy tak učinili na summitu v Moskvě.

Naděje na smlouvu o štěpných materiálech

Cíl jaderného odzbrojení podporují i další aktivity. Konference o odzbrojení - fórum šedesátipěti zemí, na kterém se dohadují mnohostranné odzbrojovací smlouvy - nedávno prolomila zablokovaná jednání o smlouvě o štěpných materiálech. Mají pokračovat i jednání o otázkách jaderného odzbrojení a bezpečnostních záruk pro nejaderné státy.

Austrálie a Japonsko společně zahájily činnost významné mezinárodní komise pro nešíření jaderných zbraní a odzbrojení. Mou vlastní iniciativou je multimediální kampaň "Musíme odzbrojit!", která vyvrcholí 21. září v Mezinárodní den míru. Mým cílem je posílit hlasy bývalých státníků i aktivistických hnutí, jako např. "Global Zero". Hlasům aktivistů z nevládních organizací bude dán prostor i na zářijové konferenci OSN o odzbrojení a rozvoji v Mexiku.

Spojené národy se na procesu odzbrojování podílí od roku 1946. Pozornost světa se nyní upírá k dvěma mezinárodním úmluvám sjednaným v rámci OSN. V září se v New Yorku sejdou zástupci zemí, které podepsaly Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) a budou jednat o jejím brzkém vstupu v platnost. Naléhavost řešení této otázky podtrhují jaderné zkoušky, odstřelování raket a vyhrožování dalšími provokacemi ze strany Severní Koreji. V květnu příštího roku se v sídle OSN uskuteční konference států Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Bude hodnotit aktuální stav plnění dohod. Pokud se podaří uvést smlouvu o zákazu jaderných zkoušek v platnost a úspěšná bude i konference států o nešíření, bude to dobrý startovní signál pro vykročení k úplnému jadernému odzbrojení.

Můj plán na odzbrojení

Můj pětibodový plán na dosažení jaderného odzbrojení začíná výzvou státům úmluvy o nešíření, aby podle její litery jednaly v dobré víře a v zájmu odzbrojení ať už přijetím nové úmluvy nebo řadou vzájemně se posilujících nástrojů podpořených důvěryhodným systémem ověřování. Odzbrojování musí být spolehlivě ověřitelné.

Zadruhé, vyzval jsem Radu bezpečnosti, aby hledala nové způsoby posilování bezpečnosti v odzbrojovacím procesu. Navrhuji, aby uspořádala summit o jaderném odzbrojení a zároveň vyzývám státy, které stojí mimo úmluvu o nešíření, aby zmrazily své snahy o získání jaderné zbraně a přijaly své vlastní odzbrojovací závazky. Odzbrojování musí posílit bezpečnost.

Třetí bod mého návrhu se týká zákonnosti. Klíčovým je v tomto smyslu univerzální přijetí mnohostranných úmluv, vytváření bezjaderných zón a přijetí nové úmluvy o štěpných materiálech. Vítám podporu prezidenta Baracka Obamy pro ratifikaci smlouvy CTBT ze strany Spojených států. Zbývá již jen několik ratifikací, aby smlouva mohla vejít v platnost. Odzbrojování musí stát na právních závazcích.

Bod číslo čtyři se týká odpovědnosti a transparentnosti. Jaderné státy musí zveřejnit více informací o tom, jak naplňují své odzbrojovací závazky. Přestože mnohé z nich zveřejnily některé detaily svých jaderných programů, stále nevíme přesně, kolik je ve světě jaderných zbraní. Sekretarát OSN může posloužit jako repozitář takových údajů. Proces odzbrojování musí být čitelný pro veřejnost.

Poslední, pátý bod mé iniciativy vyzývá k pokroku v eliminaci dalších zbraní hromadného ničení a snižování počtu raket, zbraní umístěných ve vesmíru a konvenčních zbraní. Odzbrojování musí předjímat také nebezpečí dalších typů zbraní.

Tohle je tedy můj plán. Zajištění bezpečnosti světa je velkou výzvou i bez jaderných zbraní či možnosti jejich získání dalšími státy nebo nestátními aktéry. Stabilita, důvěra mezi státy a ukončení regionálních konfliktů by jistě proces odzbrojování urychlilo. Samotné odzbrojování ale zároveň přispívá k dosažení těchto cílů. Proto by nemělo být odkládáno. Jen tak máme naději na budoucnost založenou na bezpečnosti a prosperitě. Proto si odzbrojení zaslouží podporu všech.

Článek byl na začátku srpna publikován ve světových médiích.

OSN.cz