Ministři financí EU se na svém jednání v Lucemburku nedokázali dohodnout na detailech finanční podpory rozvojových zemí v rámci připravované nové globální klimatické dohody, která má nahradit Kjótský protokol.

Evropské ekologické a rozvojové nevládní organizace upozorňují, že tento postup negativně ovlivňuje pokrok v klimatických vyjednáváních OSN, která se právě tento týden odehrála v nedalekém Bonnu.

Pozitivním signál je alespoň dohoda o kritériích interního rozdělení finančních závazků jednotlivých členských zemích.

Jiří Jeřábek z Centra pro dopravu a energetiku z místa jednání konference v Bonnu uvádí: „Nezájem ministrů financí je velmi špatným signálem pro klimatická jednání na půdě OSN.

Přitom tým vládních expertů vypracoval pro ministry zprávu, která jasně uvádí, že v roce 2020 bude potřeba v rozvojovém světě investovat 100 miliard eur na pomoc s odlesňování, adaptacemi na změnu klimatu a snižováním emisí. Ministři se však k závěrům vlastních expertů nehlásí.“

Jan Doležal z Pražského institutu pro globální politiku – Glopolis dodává „Bez konkrétních finančních závazků rozvinutých zemí a jasných mechanismů, které tyto finance budou generovat, není reálné, že se k nové klimatické dohodě přidají největší rozvojové země. Přijetí finanční zodpovědnosti za emise skleníkových plynů a negativní dopady globálního oteplování v chudých zemích otevře dveře ke spolupráci všech velkých znečišťovatelů, bez níž nebude možné zamezit dalšímu nárůstu koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. “

Nevládní organizace vyzývají čelní představitele států, kteří se sejdou příští týden na Evropské Radě aby se jasně přihlásili k adekvátnímu příspěvku Evropy ve výši 35 miliard euro na boj se změnami klimatu v rozvojových zemích. Zároveň deklarovali, že tyto prostředky půjdou nad rámec současných závazků zahraniční rozvojové pomoci, a že nebudou započítávány jako náhrada za snižování emisí na domácí půdě.

----
tisková zpráva Greenpeace, Hnutí DUHA, Glopolis, Centrum pro dopravu a energetiku a CEE Bankwatch Network.