SEZNAM ZPRÁV V TOMTO VYDÁNÍ
1 - Izrael zadržel loď s humanitární pomocí a unesl aktivisty
2 - OSN odsoudila převrat v Hondurasu
3 - Obama couvá z vyšetřování mučení
4 - Stažením Američanů zbyde Iráku formální kontrola nad městy
5 - Americký Kongres schválil kontroverzní zákon o emisich

1) IZRAEL ZADRŽEL LOĎ S HUMANITÁRNÍ POMOCÍ A UNESL AKTIVISTY
Izraelská armáda zadržela loď, která vezla humanitární pomoc z Kypru do oblasti Gazy. Stalo se to v mezinárodním námořním teritoriu. V úterý se izraelské jednotky dostaly na loď Spirit of Humanity, kterou řídili aktivisté z hnutí “Free Gaza” (Svobodná Gaza), a odtáhly ji do izraelského přístavu Ashdod. Všech dvacet jedna cestujicích bylo zadrženo a bylo jim odmítnuto právo kontaktovat právnika. Mezi unesenými cestujícími je bývalá členka amerického Kongresu Cynthia McKinney a držitelka Nobelovy ceny Mairead Maguire z Irska. Jednalo se o první takový pokus dopravit humanitarní pomoc do Gazy od ledna, kdy se lod předčasně otočila poté, co izraelské námořnictvo pohrozilo zastřelením civilních pasažérů na palubě. Při další lednové cestě izraelské válečné plavidlo úmyslně narazilo do další z humanitarních lodí a skoro ji potopilo. Zakladatelka hnutí Free Gaza Huwaida Seraf k utokům řekla: „My nepředstavujeme pro bezpečnost Izraele žádnou hrozbu. Izraelské politika s bezpečností nemá nic společného. Jde o trestání celého obyvatelstva a toto my zkrátka nemůžeme akceptovat.“ Izraelský mluvčí Mark Regev však tvrdí, že loď sledovala politické cíle, nikoli humanitární. Issam Younis z Centra pro lidská práva Al Mezan odsoudil únos slovy: „Toto jen ukazuje na to, že území Gazy je okupováno. Vláda Izraele uvaluje tolik závažných omezení na pohyb na moři, že lodě s humanitární pomocí mířící do Gazy tam nakonec nemohou dorazit.“ Tento incident se uskečnil ve chvíli, kdy Mezinárodní výbor Červeného kříže kritizoval izraelskou blokádu Gazy. Červený kříž v pondělí prohlásil, že restrikce ze strany Izraele ochromují snahy o obnovu.
1/7/09

2) OSN ODSOUDILA PŘEVRAT V HONDURASU
Honduras čelí narůstajícímu tlaku zevnitř i ze strany mezinárodní komunity požadující návrat Manuela Zelayi do funkce prezidenta. Demokraticky přímo zvolený honduraský prezident Manuel Zelaya byl o víkendu svržen při vojenském puči. Zelaya byl donucen opustit prezidentský palác a v neděli byl přepraven do Kostariky. „Tohle je únos. Chci vědět od amerického velvyslance Huga Llorense v Tegucigalpě, jestli za pučem stojí Spojené státy,“ prohlásil Zelaya pro televizi Telesur. Hunduraský parlament vzápětí po Zelayově vyhoštění ustanovil svého dosavadního předsedu Roberta Michelettiho dočasným prezidentem. V úterý Valné shromážění OSN převrat jednomyslně odsoudilo. Ve středu Organizace amerických států prohlásila, že pokud nedojde k návratu Zelayi do jeho funkce během příštích tří dnů, Honduras bude z organizace dočasně vyloučen. Spojené státy americké formalně kritizovaly prevrat a dnes dočasně přerušily spolupraci s honduraskou armadou. Zelaya trvá na tom, že se do funkce vrátí. Přes nekolika denní zákaz vycházení, tisice lidé nadále protestují proti převratu blokádou dopravy v mnoha oblastech země. Také učitelské odbory oznámily časově neomezenou stávku. Podle místních novinářů vojenské jednotky v ponděli střílely na protestující. Zároveň se objevily zprávy o krátkém zadržení velvyslanců Kuby, Venezuely a Nikaraguy. Objevily se také zprávy o nejméně sedmi uvězněných novinářích. Zelayovo svržení je prvním středoamerickým pučem od dob studené války.
1/7/09

3) OBAMA COUVÁ Z VYŠETŘOVÁNÍ MUČENÍ
Americký prezident Barack Obama slíbil svým voličům, že ukončí mučení a programy mimosoudního zadržování, které zavedla Bushova vláda. Ale existují náznaky, že se Obamova vláda příliš nesnaží ukončit a plně vyšetřit tyto kontroverzní praktiky. List The Washington Post přinesl zprávu o tom, že Obamova vláda začala s přípravou nových pravidel, které by opravňovaly neomezené zadržování vězňů z Guantanáma bez soudního řízení. Nekteří členové vlády prohlásili, že podporují odhad z Bushovy éry, že až devadesát z těchto vězňů by nemělo být ani obviněno ze zločinu ani propuštěno. Zároveň ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že očekávaná souhrnná zpráva inspektora CIA o programech mučení zavedených Bushovou vládou bude již podruhé odložena.
29/6/09

4) STAŽENÍM AMERIČANŮ ZBYDE IRÁKU FORMÁLNÍ KONTROLA NAD MĚSTY
V konečném termínu 30. června dokončily americké vojenské síly své stahování z významnějších iráckých měst, aby tak oficiální kontrolu předaly irácké armádě. Irák na znamení toho vyhlásil národní svátek a po celé zemi probíhaly oslavy. Irácký ministr zahraničí Hoshyar Zebari nazval toto stažení vojsk vítězstvím národní suverenity: „Toto je první krok, který nám pomůže proklestit cestu k úplnému stažení amerických a zahraničních vojsk z Iráku.“ I přes ztrátu formální kontroly nad iráckými městskými centry, budou nyní americké síly rozmístěny na rozsáhlých vojenských základnách, které jsou ve většině případů na okrajích měst, z nichž byly tyto jednotky staženy. Připomenutím pokračující bojové role Spojených států bylo pondělní zabití čtyř amerických vojáků během bojů v Bagdádu. Americký velvyslanec Christopher Hill ve svém rozhovoru pro agenturu Reuters prohlásil, že americká vojenská okupace bude nerušeně pokračovat.
30/6/09

5) AMERICKÝ KONGRES SCHVÁLIL KONTROVERZNÍ ZÁKON O EMISÍCH
Dolní komora amerického Kongresu těsnou většinou schválila nový zákon o emisích, který má snížit vypouštění skleníkových plynů a vytvořit systém obchodu s emisními povolenkami. Zastánci říkají, že zákon do roku 2020 sníží emise o 17% ve srovnání s úrovní z roku 2005 a do roku 2050 se bude jednat o 83%. Kritici však namítají, že snížení emisí je příliš mírné, a že firmy budou systém velmi snadno obcházet kvůli nedokonalé kontrole dodržování pravidel. Většina republikánských reprezentantů hlasovala proti schválení zákona. Vůdce Republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů John Boehner se o zákonu vyjádřil vulgárním výrazem, informoval zpravodaj The Hill. Proti zákonu se postavili i někteří demokraté, protože podle nich zákon nevede k dostatečnému snížení emisí. Zákon navíc miliardami dolarů dotuje uhelný průmysl. „Zastánci zákona poukazují na to, že se využívání uhlí, hlavního zdroje znečištění, do roku 2020 zvýší, protože elektrárny jej budou nadále využívat bez čistících technologií,” prohlásil v předcházející debatě reprezentant Dennis Kucinich. „Tvrdí nám, že se dvěma miliardami dolarů kompenzací ročně firmy mohou snížit spotřebu uhlí někde mimo své elektrárny. Takže elektrárny vlastně nemusí emise oxidu uhličitého snížit. Ty se zatím budou do roku 2025 nadále zvyšovat. Zdá se, že planeta netaje. Tento zákon ji ovšem dělá přívětivější pro ty, co ji znečišťují.”
29/6/09

AKT-INFO