Po 20 letech podává americký novinář Phillip Cunningham, který se připojil k protestnímu pochodu a pořizoval interview s demonstranty pro BBC a ABC News, v pořadu Democracy Now! očité svědectví o masakru na náměstí Nebeského klidu v Pekingu.

Cunningham je také autorem publikace Tiananmen Moon: Inside the Chinese Student Uprising of 1989. Tragické události z 3. a 4. června roku 1989, kdy bylo čínskou armádou zabito alespoň 1.500 neozbrojených civilistů líčí kupříkladu dokumentární snímek The Gate of Heavenly Peace.

„Obyčejně se mluví o tom, co se stalo 4. června. Avšak jedním z důvodů, proč jsem napsal svou knihu, (Tiananmen Moon: Inside the Chinese Student Uprising of 1989– pozn. aut.) je dění odehrávající se v Pekingu měsíc před krveprolitím. Celý květen 1989 v Pekingu byl jedním z nejúchvatnějších měsíců v celé čínské historii.

Bylo to naprosto strhující. Milion lidí v ulicích a žádní ranění, “ tvrdí Cunningham a poukazuje na skutečnost, že toto bývá zahaleno neštěstím, jež všeobjímající euforii ukončilo. Přestože došlo k masakru, Cunningham si myslí, že tyto události šly příkladem zemím ve východní Evropě a Rusku, a pomohly tak ke svržení tamějších totalitních režimů.

Asi hlavní ikonické a symbolické zobrazení protestů na náměstí Nebeského klidu představuje scéna osamělého demonstranta, který se postaví do cesty koloně tanků a snaží se ji zastavit. Cunningham k tomu podotýká: „Záběr onoho muže čelícího tankům byl pořízen z šesti různých lokalit.

Nejznámější snímek pořídila agentura Associated Press. Ačkoliv je tento záběr velice emotivní, těm, kteří tam té noci byli to zas tak zajímavé nepřišlo, protože noc předtím stovky lidí skákaly před tanky, vylézaly na ně a mnohé zastavily. Sám jsem byl v davu, který holýma rukama jeden tank zastavil.

“ K zabíjení demonstrantů nedocházelo jen náměstí Nebeského klidu, ale i jinde, jak dále tvrdí Cunningham – s upřesněním, že upřednostňuje formulaci „povstání na náměstí Nebeského klidu“, nikoliv „masakr.“

Historik Jeffrey Wasserstrom míní, že dvacet let staré násilnosti dosud, a to zejména ve Spojených státech, obestírá řada mýtů. Většina ze zabitých čínskou armádou nebyla studenty, ale dělníky, již rebelujícím studentům vyjádřili podporu.

Řada Američanů se podle Wasserstroma domnívá, že demonstrující chtěli v Číně zavést demokracii západního stylu. Byť měli studenti na mysli demokracii (minzhu), hlasitě protestovali také proti korupci ve státním aparátu. Byli také velice patriotičtí, nikoliv kosmopolitní, jak uváděla západní média.

„Prezentovali své názory v souladu s dlouhodobou konfuciánskou tradicí; tedy, že vzdělané vrstvy mají vystoupit proti sobeckým představitelům státu, kteří mu škodí,“ konstatuje Wasserstrom.

CZECH FREE PRESS