Znění dopisu se seznamem signatářů viz níže pod TZ.

Již téměř po tři roky neustává v České republice a celé Evropě hlasitý odpor proti plánovanému rozšíření americké vojenské přítomnosti ve střední Evropě a dalšímu rozvoji projektu „Hvězdných válek”, který prosazovala minulá americká administrativa.

Nový směr, jímž se vydala nastupující administrativa Baracka Obamy, představuje naději na obrat v zahraniční politice USA, od agresivních útoků a navyšování nákladů na zbrojení k diplomatické cestě a postupnému odzbrojení. „Jako hnutí Nenásilí tyto kroky vítáme, protože jsou předpoklady k vyřešení současných konfliktů a probouzejí velkou naději na mír mezi lidmi z celého světa,“ řekl Jan Tamáš, mluvčí hnutí Nenásilí. „Proto jsme se rozhodli podpořit Baracka Obamu v jeho návrzích a zároveň ho vyzvat, aby při rozhodování, zda pokračovat v projektu rozšíření NMD do střední Evropy, vzal ohled na názor českých občanů, který dosluhující česká vláda dva roky ignorovala“, dodal Tamáš.

Dopis, ke kterému se připojilo 130 českých a evropských politiků, informuje o faktu, že s výstavbou vojenské základny USA v České republice podle průzkumů veřejného mínění dlouhodobě nesouhlasí 70 procent občanů. Dále upozorňuje na důsledky, které by realizace projektu „Hvězdných válek“ měla pro bezpečnost Evropy a potažmo celého světa. „Jde o projekt, který povzbudí země, vlastnící nukleární zbraně, aby začaly zvyšovat jejich počty a jejich smrtící účinek, aby měly jistotu, že způsobí velké škody nepříteli i přesto, že část střel bude zničena před dosažením cíle,“ píše se v dopise. „Pokud je jednou z Obamových priorit zabránit šíření jaderných zbraní, realizace tohoto projektu by byla kontraproduktivní“, dodává Jan Tamáš. V dopise je dále poukázáno na nefunkčnost systému, negativní vliv projektu na vztahy mezi Evropou a Ruskem a v neposlední řadě také na nebezpečí samotného šíření zbraní do vesmíru, které může třeba i nedopatřením vyústit v jaderný konflikt.

Mezi signatáři dopisu, který iniciovalo hnutí Nenásilí a Liga starostů proti radaru, figurují české osobnosti jako publicista Petr Uhl, akademik Petr Pokorný, profesor Leoš Jeleček, předseda nejsilnější opoziční strany Jiří Paroubek, místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip, místopředsedkyně senátu Alena Gajdušková, hejtman Karlovarského kraje Josef Pokorný a dalších čtyřicet českých poslanců a senátorů. Dopis našel podporu i v Evropském, belgickém a německém parlamentu, svůj podpis připojila i místopředsedkyně Evropského parlamentu Luisa Morgantini. K apelu se přidali také zástupci mezinárodních organizací Europe for Peace, Greenpeace, Mayors for Peace a Global Network against Weapons & Nuclear Power in Space.

Dopis předali zástupci humanistického hnutí a organizace Svět bez válek dvaceti americkým ambasádám v západoevropských zemích, ale také například v Argentině, Čile či Guineji.

S blížící se návštěvou Baracka Obamy v České republice bude hnutí Nenásilí pokračovat v aktivitách proti radaru a na podporu odzbrojování. „Na víkend 4. a 5. dubna připravujeme v Praze několik happeningů, jejichž cílem bude kromě protestu proti radaru hlavně povzbudit Obamu v jeho návrzích vedoucích k odzbrojování a upozornit veřejnost na situaci ve světě, která si žádá nenásilná řešení,“ připomíná Jan Bednář.

Plné znění dopisu prezidentu USA Baracku Obamovi a seznam signatářů:

Vážený pane prezidente,

s nadšením vítáme politické kroky na mezinárodním poli, pro něž se Vaše vláda rozhodla: směřovat k úplnému jadernému odzbrojení je bezpochyby prioritou této doby. Směr, který dáváte své politice, vytváří předpoklady k mírovému a nenásilnému řešení současných konfliktů a probouzí velkou naději na mír mezi lidmi z celého světa.

A proto se na Vás obracíme s důvěrou v otázce, která se týká České republiky. Sedmdesát procent obyvatelstva nesouhlasí s postavením radarové základny Spojených států v rámci projektu Národní raketové obrany Spojených států, který je v Evropě znám pod pojmem raketový deštník. Ve 24 obcích, kterých se stavba vojenské základny bezprostředně dotýká, se konala k tomuto tématu referenda, a v průměru 95 procent občanů se vyslovilo proti.

V květnu 2008 drželi dva mladí humanisté z Prahy hladovku, aby protestovali proti nedemokratickým rozhodnutím české vlády. Následovala vlna podpory a solidarity z celého světa. Od té doby pokračuje hladovka štafetou: každý den drží jeden člověk hladovku. K tomuto protestu se připojili vědci, akademici, umělci, režiséři, sportovci, poslanci a senátoři z různých politických stran včetně místopředsedy Poslanecké sněmovny. Vznikla také početná Liga starostů proti radaru, protest podporuje 13 ze 14 hejtmanů českých krajů a přibližně polovina poslanců s umístěním vojenské základny také nesouhlasí.

Přesto byla mezi vládami České republiky a Spojených států sepsána dohoda, kterou vláda předložila parlamentu, aby vyslovil souhlas s její ratifikací. Souhlas vyslovil Senát, Poslanecká sněmovna návrh projednává.

Obracíme se na Vás, abyste respektoval vůli většiny občanů České republiky a ustoupil od projektu této vojenské základny. Je správné, že předtím, než budete pokračovat v tomto projektu, se chcete poradit se spojenci. Je ale také velice důležité vzít v úvahu mínění lidí, „neviditelného národa“, který nemá v současné době možnost rozhodnout, nemá prostor ve sdělovacích prostředcích a je neustále nucen přijímat rozhodnutí, která přicházejí shora.

Stejně jako pro Vás, je nám Martin Luther King velkým příkladem a tyto dva roky protestů byly inspirovány jeho nenásilným bojem. A budeme dál nenásilně a odhodlaně pokračovat v protestu proti účasti naší země na „hvězdných válkách“.

Žádáme Vás rovněž, abyste zastavil projekt Národní raketové obrany nejen v České republice, ale na celém světě.

Podle nás to je:

-    zbytečný projekt, protože není možné zrealizovat takový systém vojenské obrany, který by zaručil dostatečně vysokou pravděpodobnost zničení balistické střely v letu dřív,
než zasáhne svůj cíl.
-    nebezpečný projekt, který povzbudí země, vlastnící nukleární zbraně, aby začaly zvyšovat jejich počty a jejich smrtící účinek, aby měly jistotu, že způsobí velké škody nepříteli i přesto, že část střel bude zničena před dosažením cíle.
-    projekt, který rozděluje Evropu. Raketový deštník se týká bezpečnosti celé Evropy, ale předchozí vláda Spojených států přistoupila pouze k bilaterálním dohodám s vládou České republiky a Polska. Spojené státy započaly oficiální jednání, aniž by informovaly Evropský parlament či spojence v NATO, a Evropský parlament se touto otázkou nikdy nezabýval; tento projekt staví Evropu do opozice proti Rusku, a to vojensky i obchodně.
-    projekt, jehož cílem je militarizace vesmíru; projekt, který vytváří podmínky pro jadernou katastrofu, i kdyby měla vypuknout jen nedopatřením.

Otázka bezpečnosti je velice důležité téma, ale lze ho řešit pouze spoluprací mezi Spojenými státy, Evropskou unií a Ruskem. Projekt, jehož cílem je skutečná mezinárodní bezpečnost, nemůže mít pouze čistě vojenský charakter.

Srdečně Vám přejeme, aby Vaše kroky naplnily naději, kterou Vaše zvolení probudilo po celém světě.

S přátelským pozdravem

Jan Tamáš – mluvčí hnutí Nenásilí (146 000 podpisů pod petici proti radaru)
Jan Neoral – za 56 starostů Ligy starostů proti radaru
Giorgio Schultze – Europe for Peace, mluvčí Nového humanismu
Petr Uhl – signatář a bývalý mluvčí Charty 77
Jiří Tutter – výkonný ředitel Greenpeace ČR
Petr Pokorný – vědecký pracovník Akademie věd ČR
Leoš Jeleček – profesor Univerzity Karlovy
Josef Novotný – hejtman Karlovarského kraje
Jan Kavan – bývalý předseda Valného shromáždění OSN
Aaron Tovish – Mayors for Peace, 2020 Vision Campaign, mezinárodní ředitel
Bruce Gagnon - Global Network against Weapons & Nuclear Power in Space

Členové Parlamentu ČR:
Jiří Paroubek – předseda ČSSD
Vojtěch Filip – místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Alena Gajdůšková – místopředsedkyně Senátu ČR
Milan Štěch – místopředseda Senátu ČR, předseda ČMKOS
Vojtěch Adam – poslanec Parlamentu ČR
Vlasta Bohdalová – poslankyně Parlamentu ČR
František Bublan – poslanec Parlamentu ČR
Anna Čurdová – poslankyně Parlamentu ČR
Zdenka Dopitová – poslankyně Parlamentu ČR
Vlasta Bohdalová – poslankyně Parlamentu ČR
Kosta Dimitrov – poslanec Parlamentu ČR
Zuzka Bebarová- Rujbrová – poslankyně Parlamentu ČR
Milan Bičík – poslanec Parlamentu ČR
Petr Braný – poslanec Parlamentu ČR
Alexander Černý – poslanec Parlamentu ČR
Jiří Dolejš – poslanec Parlamentu ČR
Václav Exner – poslanec Parlamentu ČR
Jiřina Fialová – poslankyně Parlamentu ČR
Miroslav Grebeníček – poslanec Parlamentu ČR
Stanislav Grospič – poslanec Parlamentu ČR
Jan Hajda – senátor Parlamentu ČR
Milada Halíková – poslankyně Parlamentu ČR
Pavel Hojda – poslanec Parlamentu ČR
Kateřina Konečná – poslankyně Parlamentu ČR
Vladimír Koníček – poslanec Parlamentu ČR
Pavel Kováčik – poslanec Parlamentu ČR
Karel Kratochvíle – poslanec Parlamentu ČR
Miroslav Krejča – senátor Parlamentu ČR
Vladimíra Lesenská – poslankyně Parlamentu ČR
Ivana Levá – poslankyně Parlamentu ČR
Soňa Marková – poslankyně Parlamentu ČR
Zdeněk Maršíček – poslanec Parlamentu ČR
Ladislav Mlčák – poslanec Parlamentu ČR
Ludmila Navrátilová – poslankyně Parlamentu ČR
Ivan Ohlídal – poslanec Parlamentu ČR
Miroslav Opálka – poslanec Parlamentu ČR
Jiřina Rippelová – senátorka Parlamentu ČR
Václav Snopek – poslanec Parlamentu ČR
Josef Šenfeld – poslanec Parlamentu ČR
Karel Šidlo – poslanec Parlamentu ČR
Ladislav Šincl – poslanec Parlamentu ČR
Josef Vondruška – poslanec Parlamentu ČR
Miloslava Vostrá – poslankyně Parlamentu ČR

Členové Parlamentů EU, Belgie a Německa:
Luisa Morgantini – místopředsedkyně Evropského parlamentu
Vittorio Agnoletto – poslanec Evropského parlamentu
Giusto Catania – poslanec Evropského parlamentu
Giulietto Chiesa – poslanec Evropského parlamentu
Richard Falbr – poslanec Evropského parlamentu
Umberto Guidoni – poslanec Evropského parlamentu
Gisela Kallenbach – poslankyně Evropského parlamentu
Jaromír Kohlíček – poslanec Evropského parlamentu
Jiří Maštálka – poslanec Evropského parlamentu
Roberto Musacchio – poslanec Evropského parlamentu
Miloslav Ransdorf – poslanec Evropského parlamentu
Tobias Pflüger – poslanec Evropského parlamentu
José Daras – senátor Belgického parlamentu
Josy Dubié – senátor Belgického parlamentu
Geert Lambert – senátor Belgického parlamentu
Philippe Mahoux – senátor Belgického parlamentu
Freya Piryns – senátorka Belgického parlamentu
Myriam Vanlerberghe – senátorka Belgického parlamentu
Brunhilde Irber – poslankyně Německého parlamentu