Velmi tvrdě vystoupil včera večer v Poslanecké sněmovně známý americký fyzik Theodore Postol (profesor vědy, techniky a národní bezpečnostní politiky na Massachusetts Institute of Technology, nositel řady cen, jako je cena Leo Szilarda z roku 1990, cena Miliarda Rodericka z roku 1995 a Norbert Wiener Award z roku 2001).

Jeden z největších expertů na systém protiraketové obrany prohlásil na své pražské přednášce, že cítí potřebu se omluvit za americkou vládu, za to, jakým způsobem v České republice bylo manipulováno a mystifikováno veřejné mínění ve věci radaru, který tu chtějí Spojené státy umístit.

„Jsem velmi znepokojen, že představitelé mé země se zde pokoušeli manipulovat nepřesnými a nepravdivými informacemi. Jsem rozčilen, když zjišťuji, že ředitel naší Agentury pro protiraketovou obranu pan Obering zde říkal věci, o kterých stoprocentně musí vědět, že nejsou pravdivé a že vás vodí za nos. Pan Obering nesmí jen tak odejít do důchodu, pan Obering se bude muset zodpovídat z toho, jak poškodil jméno Spojených států ve světě.“

Theodor Postol mluvil o tom, že má v úctě americké vojáky, že si váží řady lidí v amerických ozbrojených silách, ale že naprosto nesouhlasí s tím, jak se projevuje a působí MDA – Agentura pro protiraketovou obranu v USA. Podle něj je to naprosto specifická organizace, která v roce 2000 pod patronací Donalda Rumsfelda získala zcela mimořádnou pozici a při své činnosti se úplně vymkla z režimu, kterému se musí podřizovat většina ostatních vojenských a vědeckovýzkumných projektů ve Spojených státech.

Podle něj existuje několik hlavních informací, které nám v České republice od našich amerických partnerů nebyly sděleny. Především bylo naprosto zavádějící mluvit o tom, že v Česku budovaný radar je namířen proti Íránu, a přitom tajit, že plánovaný radar nemá pro tento účel požadovaný dosah. Zatímco se nám tvrdilo, že dosah radaru je 4,5 tisíce kilometrů, v některých materiálech bylo uváděno 2,5 tisíce kilometrů, ve skutečnosti je dosah plánovaného radaru pouze 600-800 kilometrů.

Debata, která se tu vedla o hrozbách ze Severní Koreje a Íránu, byla tím pádem úplně nesmyslná a snadno vyvratitelná jednoduchým fyzikálním výpočtem. Po vládě a vládních odbornících bychom asi takový výpočet sotva mohli chtít. Širší odborná veřejnost se ale snažila udělat si v těchto výpočtech jasno. Naši odborníci ovšem počítali marně, protože jim byly poskytnuty nepravdivé údaje. Navíc americká reprezentace poskytla České republice klamné informace o íránské hrozbě. Podle profesora Postola ani veřejné zdroje, ani tajné služby nenaznačují informace, že by existovala bezprostřední hrozba íránských raket pro Evropu (to platí i pro blízkou budoucnost). Podle Postola všechny rakety, kterými disponuje Írán nebo Severní Korea dramaticky zaostávají za podobnými nosiči v USA nebo v Rusku. Íránské rakety jsou třikrát hmotnější a větší, protože Íránci podobně jako Severokorejci nezvládají miniaturizaci těchto zařízení, která mají obecně nízkou technickou úroveň a malý dolet.

Za politováníhodnou lež Postol pokládá tvrzení, která jsou nám předkládána, že Írán vyvíjí rakety, které budou schopny doletu dva až tři tisíce kilometrů. Problém je v tom, že tohoto cíle budou schopny dosáhnout pouze bez příslušné zhruba tisícikilogramové nukleární nálože. S takovouto náloží nejsou schopny íránské nebo severokorejské rakety doletět o moc dále než tisíc kilometrů. Když nám američtí představitelé uváděli ony tisíce kilometrů, snažili se nás samozřejmě vystrašit. Podle Postola jde o příklad hrubé manipulace s veřejným míněním, pokud se uvádí dolety raket, které letí bez odpovídající nukleární nálože, jakoby naprázdno. Takové “slepé“ rakety by se totiž sotva někdo bál.

(Jen pro upřesnění: U mezikontinentálních balistických střel se konvenční nálož nikdy neuvažuje, protože na vícestupňovou raketu se samozřejmě nevyplatí umisťovat pouze konvenční nálož.)

Bylo toho samozřejmě více, co zaznělo v přednášce profesora Postola. Zajímavá byla např. informace, že stejně tak je nepravdivé, když se mluví o deseti antiraketách (interceptorech) umístěných v Polsku, protože ve skutečnosti jde o deset sil, ve kterých každé silo obsahuje čtyři rakety a každá raketa ještě může mít několik válečných hlavic.

Obvinění, která zazněla z úst uznávaného amerického vědce jsou mimořádně vážná a sotva se dají odbýt tak, jak to učinil premiér Topolánek, který na tiskové konferenci nad nimi mávl rukou a řekl, že ho vůbec nezajímá, pokud někdo jako pan Postol si sem přijel udělat vánoční nákupy.

Celý článek:
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/lubomir-zaoralek.php?itemid=5127