Naše vláda podivně a nepravdivě informovala od roku 07 občany o radaru, měnila data a důvody radaru a nahrazovala je jinými.

V první fázi vláda použila masivní nátlak na občany, jednosměrně masírovala občany nepravdivými argumenty. Použila agenturu, lobisty.

Tento systém nepřinesl vládě úspěch, podepsala sice dvě smlouvy, ale začala odsouvat projednání ve
sněmovně, a hledala cestu, jak přimět k souhlasu některé opoziční poslance.

Dnes, v poslední fázi,  hlasy pro ratifikaci obou smluv o radaru zřejmě už nemá. Namísto poctivé výzvy
občanům, aby se rozhodli sami, hledá cestu, jak spojit hlasování o něčem s hlasováním o něčem jiném.
Připomíná mi to koňské trhy, jak si je pamatuju z dětství.

Těch pár politiků, kteří radar ještě prosazují, se už nesnaží argumentovat, už nás ani příliš neohlupují - teď se snaží nepokrytě radar k ratifikaci jakkoliv protlačit - prodat prostě toho koně.

Možná vláda padne sama dřív, než se bude hlasovat - a bude vyřešeno. Možná se nový americký prezident
rozhodne jinak a radar odmítne.

Ale abychom to nenechali jenom na těchto možnostech, musíme pokračovat.

A šestiměsíční kampaň, kterou zahajujeme, to je velmi důležitá akce, která odpor občanů proti radaru může posunout do vyššího, tedy evropského podlaží - zejména proto, že k prvnímu kroku kampaně nás inspirovali mnozí evropští poslanci.

Jejich výzva je velmi zajímavá - totiž podle pana premiéra Topolánka je celá Evropa sešikovaná  v zástupu za ním a pro radar - protože celá Evropa přece ví, že radar udělá z Brd oázu bezpečí, jak jednou pan premiér zcela vážně pronesl.

Jenže výzva evropských poslanců vypovídá, že ono je to s těmi evropskými politiky - nejen poslanci - trochu jinak, než nám pan premiér na tabuli maluje.

A proto nastal čas, aby starostové Ligy proti radaru a starostové sympatizující, spolu s občanskými iniciativami vystoupali do toho vyššího patra a oslovili Evropu. Přímo evropský parlament, evropské starosty, a prostřednictvím médií evropské občany. Jsme také evropané - a je to tedy i náš parlament.

Vláda ignoruje vůli většiny obyvatel a zatahuje Českou republiku do nového kola zbrojení a do neopodstatnělých rizik - a k tomu rozhodně nebudeme jen nečinně přihlížet.

Tolik zatím tedy k první etapě naší kampaně.