Vypadá to, že Evropa existuje. Když řecký student zakašle, protože se nadechl slzného plynu, vyrazí do ulic mladí lidé ve Španělsku, Francii a nyní i ve Švédsku. Maskovaní mladíci hodili dvě zápalné bomby na Francouzský institut v Athénách. Rozbili okna, ale jinak se budově nic moc nestalo. Pak ale na zeď sprejem napsali „Jiskra v Athénách, oheň v Paříži. Přichází vzpoura.“ A další nápis hlásá: „Francie, Řecko, povstání je všude.“

Hledat vazby mezi odhodlanými protestními hnutím mladých bylo vykalkulované a násilné. Spojení mezi protesty v Řecku, Francii a v menší míře i ve Švédsku, se zdá být chatrné, pokud nějaké vůbec existuje. Sociální a politické neduhy a jejich symptomy se v éře televize, internetu a textovek šíří rychlostí chřipkové epidemie.

S tím, jak se Evropa a celý svět noří do hluboké a dlouhé recese, je „řecký syndrom“, jak to nazval jeden francouzský politik, ostře sledován v celé Evropské unii. Snahu politizovat celé hnutí napříč hranicemi je nejspíš jen pokus o sebezvýraznění jinak izolované řecké krajní levice. Mezi takřka současným vzplanutím nepokojů přesto ale podobnosti existují – stejně jako mnoho rozdílů.

Tisíce mladých Řeků protestuje už čtrnáct dnů. Protestují proti chaotickému a často zkorumpovanému sociálnímu a politickému systému v zemi ztracené mezi evropskou „modernitou“ a balkánskou minulostí. Oni, ve skutečnosti, opravdu revoltují.

Nepokoje začaly tím, že policie zastřelila patnáctiletého kluka, a rozšířily se na ostatní levicové skupiny, přistěhovalce a chvílemi se zdálo, že jsou v ulicích všichni městští Řekové mezi osmnácti a třicítkou. Všichni tvrdili, že patří k obětované „generaci 600 eur“ odsouzené makat za málo peněz v bezvýchodné práci.

Desítky tisíc studentů francouzských lyceí vyrazily do ulic na protest proti mírným změnám školského systému a „přirozenému plýtvání“ několika učitelských míst. Jinými slovy, byla to klasická francouzská revoluce moderních dob: konzervativně-levicová revolta nikoli pro změnu, ale proti ní. Studenti lyceí chtějí vesměs zachovat status quo, ačkoli přiznávají, že jim těžkopádný školský systém příliš nepomáhá.

Ve švédském Malmö mladí lidé házeli na policii kameny, zapalovali auta a popelnice. Vypadalo to na místní vzpouru mladých zklamaných přistěhovalců a dětí imigrantů ve druhé generaci, k nimž se připojili mladí bílí levičáci, kteří protestovali proti uzavření islámského kulturního střediska. Stejně jako v Řecku a ve Francii, i ve Švédsku úřady dospěly k závěru, že vše bylo zorganizováno a zveličeno politickými silami z levého okraje.

Možná mezi těmito třemi výbuchy nespokojenosti nejsou žádné velké vazby, ale v myšlenkách vlád zemí EU už spojené jsou. Francouzský prezident Sarkozy už přiměl svého ministra školství, aby odložil, ne-li rovnou zrušil, ohlášenou reformu. Proč? Hlavně kvůli událostem v Řecku, tvrdí francouzští činitelé. Studentští předáci už své šiky neovládají, protože se k nim přidali zástupy z chudých a multirasových předměstí. Do věci už se vložili anarchističtí agitátoři a s tím, jak se události v Řecku každý večer ukazují v televizi a francouzská ekonomika míří k volnému pádu, začala se vláda bát, že by protesty kvůli reformě lyceí mohly přerůst v něco většího a násilnějšího.

Sarkozy ustoupil, ale protesty kvůli lyceím pokračovaly. Poté, co vláda svou reformu vzdala, se v ulicích vyrojilo víc lidí než předtím. Několik aut bylo spáleno a převráceno také v Lyonu a v Lille a bezpočet účastníků pokojných pochodů bylo zatčeno.

Studenti dotazovaní v ulicích Paříže odmítali přijmout, že je reforma odvolaná. Říkali,že prezident Sarkozy už nic neřídí, protože je v područí Bruselu a Washingtonu. Skutečným motivem reformy podle nich bylo vzít peníze ze školství, aby se mohly nalít do bank.

Řecké, francouzské a švédské protesty mají společné charakteristiky: nedůvěru vůči vládě a byznysu prohloubenou krachem bank, který byl zapříčiněn chamtivostí; nejednoznačné a volné spojenectví mezi většině bílými levicovými studenty a mladými imigranty v druhé generaci; a pocit, že jsou všichni spolu příslušníky „obětované generace“.

John Lichfield, The Independent

Překlad do češtiny: Tereza Spencerová, Czech Free Press
http://www.czechfp.cz/site/?p=4339