Dokument Světového pochodu
Jsme svědky tichého převratu?
Vláda chce ještě tento
týden prosadit hlasování o smlouvách o vojenské základně USA v obou komorách Parlamentu.
Ve středu v 8 hodin ráno budeme před vchodem do Poslanecké sněmovny
předávat poslancům dopisy a DVD s videodokumentem, v němž české
osobnosti žádají přerušení jednání o radaru na jeden rok.
Přes velkou volební
porážku se koaliční vláda pokouší v tichosti a velmi rychle ratifikovat
smlouvy s USA o umístění vojenské základny na našem území. Z posledních
sil a v obavách z politické změny, chystající se v USA, se vláda
snaží urychlit proces schvalování, protože později by smlouvy nemusely projít.
Již zítra má ve sněmovně proběhnout první čtení smluv a ve čtvrtek mají být definitivně schváleny senátem.
Vláda chce využít
skutečnosti, že ještě naposledy mohou volit končící senátoři, po jejichž
odchodu ODS přijde o většinu v Senátu. To znamená, že smlouva bude
schválena díky senátorům, kteří již evidentně nevyjadřují vůli vyjádřenou
voliči v právě proběhlých volbách.
Je na místě otázka, zda
se ODS a KDU-ČSL vyplatí udělat takto riskantní krok, který pravděpodobně
způsobí další pokles důvěry voličů v jejich strany. Mohlo by dokonce dojít
k vnitřnímu rozkolu, jak se už stalo ve Straně zelených. Politikům, kterým
záleží na budoucnosti jejich strany, je to jasné. Proč tedy koaliční strany
tolik tlačí, když vědí, že se tohle jednání obrátí proti nim?
Vysvětlení je bohužel
příliš jednoduché. Kdo dnes hýbe naší politickou scénou a má moc ovlivnit
rozhodování jak vlády, tak politických stran, je hrstka lidí úzce napojená na
ekonomické zájmy USA. Po internetu se šíří řada dokumentů, které do detailu
popisují velmi úzké vazby vysoce postavených osob naší politické scény na
zbrojní společnosti přímo zainteresované na výstavbě radaru (Kdo prosazuje radar v ČR?).
Tyto lidi nezajímá budoucnost naší republiky a už vůbec ne budoucnost jejich
politických stran.
Média bohužel nechtěla
dát těmto faktům prostor. A tak, za tiché spoluúčasti nejvlivnějších českých
médií včetně veřejnoprávní televize, bezmocně přihlížíme tomu, jak se píše
jedna z nejtemnějších stránek dějin naší země v období po roce 1989.
V těchto obavách jsme se
obrátili také na prezidenta ČR s žádostí o intervenci. Na jeho reakci zatím
čekáme.
Od ukončení květnové
hladovky Jana Tamáše a Jana Bednáře se každý den jedna osobnost ze světa
kultury, politiky, vědy, lékařství, sportu a mnoha dalších oblastí účastní
řetězové hladovky. Žádají o přerušení jednání o radaru na jeden rok. Stále více
lidí překonává strach veřejně vystoupit a dává jasně najevo svůj názor. Jak
ukazuje videodokument na www.nenasili.cz/cs/videa,
do hladovky se zapojují lidé ze širokého spektra české společnosti. Také
průzkumy veřejného mínění jasně dokazují, že Češi s radarem dlouhodobě
nesouhlasí.
Dnešní události připomínají
tichý převrat. Hrstka lidí vzala osud naší země do svých rukou bez ohledu na
vůli občanů, jasně vyjádřenou v uplynulých volbách.
Obracíme se proto s
výzvou na všechny senátory a poslance ČSSD a KSČM, aby využili všech
demokratických prostředků k tomu, aby takovémuto hlasování o radaru
zabránili.
Vyzýváme též všechny
senátory a poslance koaličních stran, kteří v dobré vůli věří v prospěšnost
vojenské přítomnosti USA na našem území, aby ještě jednou zvážili svůj postoj a
především, aby se nestali komplici těch, kdo chtějí vše možné, jen ne všeobecné
dobro. Jestli opravdu věříte v užitečnost radaru, je správné, abyste se zasazovali
o to, aby zde umístěn byl. Ne ale způsobem, který je výsměchem demokracii.
Proto prosíme, mějte při hlasování na mysli to, že jste představiteli
demokratického státu, že zastupujete lidi, kteří vás zvolili, že jste
zodpovědní především svému vlastnímu svědomí, svým dětem a generacím, které
teprve přijdou, nikoliv jen politické straně.
“Umístit či neumístit
radar v Česku je historické rozhodnutí, které by mělo proběhnout po široké
veřejné diskuzi za souhlasu většiny obyvatel. Ale učinit toto rozhodnutí v situaci,
kdy se mezi lidmi i politiky vytváří jedovatá atmosféra plná nedůvěry, by mělo
dlouhodobý negativní dopad na českou společnost. Naději na svobodu a opravdovou
demokracii, kterou jsme získali po sametové revoluci, by opět vystřídal pocit
nedůvěry v instituce, pocit bezmoci a zrady,” stojí v prohlášení k řetězové
hladovce. „Proto navrhujeme na jeden rok přerušit jednání, zahájit hlubší
diskuzi na toto téma uvnitř ČR, získat stanovisko EU k tomuto plánu a počkat na
stanovisko nové administrativy USA.“
Hnutí Nenásilí se zrodilo z aktivity skupiny českých humanistů
v prosinci 2007. Jeho cílem je nenásilnými formami bojovat proti umístění
vojenské základny USA na území České republiky a prosazování ideálů nenásilí.
Hnutí vešlo do širšího povědomí zejména hladovkou Jana Tamáše a Jana Bednáře
v květnu letošního roku, na ní navazující řetězovou hladovkou osobností
celospolečenského života a pořádáním mezinárodních konferencí a dalších aktivit
věnujících se problematice nenásilí, jaderného odzbrojování, prevenci
militarizace vesmíru a stažení okupačních vojsk z cizích území.
Hnutí bývá někdy mylně
zaměňováno s iniciativou Ne základnám.
Kontakt:
Jan Tamáš, tel. 776 785 839, jan.tamas@humanisti.cz
Jan Bednář, tel.
608 731 162, jan.bednar@nenasili.cz
« zpět