V pátek 25. července vyšel v českých médiích další článek, jehož cílem bylo diskreditovat a degradovat aktivity humanisticky smýšlejících lidí a odpůrců umístění vojenské základny USA v Česku. Článek vyšel v páteční příloze Lidových novin a nese název Vyvolení mezi námi. Nešlo sice ani o první, a bohužel pravděpodobně ani o poslední pošpiňující článek, ovšem tentokrát se přeci jen lišil od těch ostatních, ve kterých již byli odpůrci radaru dříve nazváni bolševiky, extremisty, teroristy, žoldáky Ruska, sektáři a nejnověji antisemity. Kdybychom dali všechny tyto články, které vyšly v uplynulých dvou letech, vedle sebe, zdálo by se, že humanisté a odpůrci radaru jsou nejhoršími vyvrheli společnosti. Skoro mám pocit, že jako zástupce obou skupin bych se měl jít rovnou udat na Pankrác a nechat se zavřít jako vysoce společensky nebezpečný člověk…

Zajímavé na tom všem je skutečnost, že proti radaru se v Česku staví zhruba dvě třetiny lidí, tak že by dvě třetiny Čechů byli bolševici, extremisti, teroristi, žoldáci Ruska, sektáři a antisemiti? A to vše ještě současně?

Tento článek ale byl jiný. Lišil se totiž tím, že autor před jeho uveřejněním kontaktoval mluvčí Humanistického hnutí v ČR Danu Feminovou s žádostí o odpovědi na sedm otázek týkajících se Humanistického hnutí, o kterém se v článku píše. A světe div se, přestože redaktor dostal odpověď na více než jedné straně A4, ani malou její část do svého článku nezakomponoval. Právě naopak, v některých pasážích uvádí zcela opačné informace než ty, které dostal v odpovědích na své otázky. Podobné překrucování informací a lži mi až příliš připomínají dobu nedávno minulou…

Aby si čtenář mohl udělat sám obrázek, požádal jsem o zaslání původních odpovědí Dany Feminové na redaktorovy otázky a přetiskuji je v originálním znění zde. Pod nimi je pak uveřejněn odkaz na samotný článek uveřejněný Magazínem Pátek.

Nechám na každém čtenáři, ať posoudí úroveň dnešní žurnalistiky a udělá si obrázek o tom, čí zájmy hájí dnešní zahraničně vlastněná a americký radar prosazující média.

ODPOVĚDI DANY FEMINOVÉ NA OTÁZKY REDAKTORA LIDOVÝCH NOVIN:

1. Liší se v něčem podstatném program humanistického hnutí a humanistické strany? V čem je kromě organizační podstaty rozdíl mezi těmito subjekty?

Humanistické hnutí je názorový proud - tedy určité myšlenky, ideály, určitá citlivost a životní styl - nejedná se o organizaci.  K Humanistickému hnutí se hlásí lidé z různých zemí všech pěti kontinentů, z různých kultur i různého náboženství. To co mají společné, je touha vytvořit společnost, kde by člověk a jeho život byl na předním stupínku žebříčku hodnot. Touží žít v míru, v nenásilné, multikulturní společnosti bez rasismu a diskriminace, kde je respekt pro různorodost a lidská práva všech, touží překonat bolest a utrpení a věnovat se rozvoji - tedy investovat do rozvoje, do života.

Humanistická strana je organizace vycházející z myšlenek Humanistického hnutí, která se snaží konkretizovat a uplatňovat principy humanismu v jedné společenské oblasti - konkrétně v oblasti politické. Program Humanistické strany je tedy zcela  běžným politickým programem - má zcela konkrétní návrhy v různých oblastech života, jako každá jiná politická strana.

2. Kolik má v současné době HH registrovaných členů?

Na celém světě se k ideálům Humanistického hnutí hlásí asi 1 500 000 členů.

3. Do jaké míry je pro HH závazné učení zakladatele Maria Luise Rodrigueze Cobose?

Myšlenky filozofa a spisovatele Maria Luise Rodrigueze Cobose byly velkou inspirací pro vznik tohoto názorového proudu a i dnes jeho literární tvorba rozvádí myšlenky humanismu v současné společnosti a to v různých aspektech a pro mnohé humanisty je jeho dílo i konference velice inspirující - stejně jako dílo a myšlenky M. Gandhiho, Martina Luthera Kinga...a mnoha dalších. Každopádně již mnoho let není Mario Luise Rodrigueze Cobos součástí Humanistického hnutí a nemá v jeho činnosti a kampaních žádnou roli. Jeho učení není a nikdy nebylo pro nikoho nijak závazné - myslím, že žádné dílo spisovatele, filozofa není pro nikoho závazné - může vás inspirovat, nadchnout, můžete se s ním ztotožnit, nesouhlasit, polemizovat..., ale neumím si představit, že by mohlo být závazné.

4. Cobos prý na počátku označil HH za "vnitřní náboženství". Charakterizovali byste se jako hnutí duchovní? V jakém smyslu?

Termín "vnitřní náboženství" slyším poprvé. Humanistické hnutí není náboženství - nemá žádné bohy ani svaté knihy, zkrátka nic co je charakteristické pro náboženství.

Jsem přesvědčena o tom, že duchovní rozměr není výsadou náboženství. O duchovním rozvoji se hovoří ve výchově, objevuje se v józe, Tchi - chi a jiných běžných cvičeních, v psychologii... Humanistické hnutí má jistě i duchovní aspekt - zajímá se o rozvoj člověka, překonání strachů a z  nich pramenícího násilí, překonání utrpení - a to zcela nezbytně souvisí s otázkami o smyslu života, o smrti... Takže ano Humanistické hnutí má duchovní aspekt - navrhuje hlubokou změnu osobní a společenskou - tedy jestliže chceme, aby společnost byla nenásilná, s respektem lidských práv i různorodosti kultur, bez diskriminace... určitě je nezbytné začít u každého z nás (my tvoříme společnost - každý z nás) - tedy věnovat se tomu co se děje v našem duchovním světě - snažit se o porozumění tomu kdo jsme a rozvíjet schopnost soucitu, sebepoznání a skutečného kontaktu s vlastními pocity, zkušenostmi, frustracemi i aspiracemi... Snažit se o vlastní duchovní rozvoj. V tomto smyslu.

5. V centru filozofie HH je lidská bytost. Různé lidsklé bytosti mají ale různé potřeby. Není taková charakteristika jakožto sjednocující princip příliš obecná a tedy nepoužitelná?

V centru dnešní společnosti jsou peníze - zcela obecně, dokonce často jen virtuální - a přesto se všechno točí kolem peněz! Dokonce si nedostatkem peněz omlouváme i to, že ve 21 století necháváme zcela zbytečně umírat milióny bezbranných dětí na nemoci, které umíme léčit a farmaceutické firmy "civilizovaného světa" mají miliardové zisky a nezachrání ty děti tím, že by poskytly léky za výrobní ceny - bez zisku! A to vám nepřijde zcela nepoužitelné?

V centru filozofie HH je lidská bytost - a žádná lidská bytost není výše ani níže než jiná lidská bytost! Stačilo by jen abychom si uvědomili toto a byli schopni se vcítit do ostatních lidských bytostí a už by se příklad s farmaceutickými firmami nemohl odehrávat! Kdybychom byli schopni cítit, že i ostatní jsou lidské bytosti a vyžadují respekt jako lidské bytosti, nemohli bychom pro svůj zisk ničit jejich životy. Kdybychom přestali ostatní lidi vnímat jako věci, které se mi buď hodí nebo mi nejsou k ničemu, museli bychom věnovat všechnu energii pro to, aby se vyřešily základní potřeby všech lidských bytostí. Je to tak jednoduché

6. Jsou součástí činnosti HH nějaká řízená duchovní/mentální cvičení jeho členů?

To opravdu nejsou! :O)

Součástí činnosti Humanistického hnutí je pořádání různých seminářů a kurzů využívajících technik osobního rozvoje, které jsou otevřeny pro všechny zájemce - nejen pro členy HH. Jedná se například o kurz relaxace, kurz sebepoznání ( studie žebříčku hodnot, životopisu, studie rolí...), seminář nenásilí, seminář na procvičení pozornosti... zkrátka zcela běžné semináře nabízející zcela bezplatně nástroje, jak se dále rozvíjet. Takže jestli relaxační cvičení a pozornost vlastním myšlenkám a představám považujete za duchovní cvičení, pak některé semináře navrhují i duchovní cvičení.

7. Patří k cílům HH odstranění kapitalistického zřízení a zastupitelské demokracie?

Ne opravdu nic takového k cílům Humanistického hnutí nepatří!

A co z těchto odpovědí uveřejnil autor článku Ivan Adamovič, si můžete přečíst zde