V současné době se jednání o umístění radarové základny dostávají takřka do vrcholné fáze, ačkoli si její umístění nepřeje zřetelná většina obyvatel České republiky.

Je skutečností, že Česká republika se dostala do dosti ojedinělé situace, protože zemí , které byly USA požádány o součinnost, není příliš mnoho. V Evropě bylo jednáno s Polskem a nyní dochází ke kontaktům s Litvou, a v Americe byla už mnohem dříve požádána o součinnost Kanada, která však účast v projektu odmítla.

Nebylo by tedy na škodu důkladně využít všech zkušeností z toho, jakým způsobem Kanada přistupovala k posouzení své účasti a jaká hlediska byla při rozhodování zohledněna.

S žádostí o účast Kanady na Národní protiraketové obraně se obrátil na předsedu kanadské vlády Paula Martina president G.W. Bush ml. při své první návštěvě Kanady ve dnech 30.11.a 1.12.2004. Odvolával se přitom na památku dřívějšího premiéra W.L. Mackenzie Kinga a jeho reakci na nacistické Německo, který se jednoznačně postavil za Velkou Británii a Kanada poskytovala spojencům za války velkou pomoc.

Kanadská veřejnost však měla na účast v projektu podstatně odlišný názor. Mnoho z nich cítilo, že projekt představuje velkou újmu mezinárodní bezpečnosti a míru v důsledku vojenské hrozby velké intenzity. Tento názor byl sdílen těmi, kteří se cítili ohroženi agresivní zahraniční politikou USA za vlády prezidenta Bushe ml. a odmítali názor, že Kanada nemá samostatnou zahraniční politiku.

Mnozí byli proti účasti Kanady i proto, že odborníci téměř s jistotou došli k závěru, že systém nebude fungovat.

Na kanadském ministerstvu národní obrany měli na účast smíšené názory. Ministerstvo chtělo zachovat současnou úroveň účasti v systému protiletecké obrany NORAD, ale bylo odmítnuto, když žádalo byt i jen malé prostředky z fondů spotřebovávaných v tomto ojedinělém velkém projektu, ovšem pochybné hodnoty. Velice rozšířené bylo mínění, že neúčast Kanady způsobí zastavení obranných projektů, což nemusí být v kanadském národním zájmu.

Jiní se obávali, že odmítnutí účastí povede k ochlazení vzájemných vztahů mezi USA a Kanadou a může vést i k odvetným opatřením.

Ačkoli Kanaďané si nebyli jistí životaschopností systému, mnozí doporučovali účast z diplomatických důvodů.

Odpůrci účasti namítali, že Kanada musí najít odvahu postavit se proti účasti z morálních důvodů, i když rozhodnutí bude mít nepříznivé důsledky. Dodávali, že pro Kanadu je důležité obnovit své aktivity v zápase o mezinárodní odzbrojení a posílení OSN.

Nedlouho po té, 24.února 2005 oznámil ministr zahraničních věcí Perre Petigrew, že Kanada se nezúčastní projektu protiraketové obrany.

http://en.wikipedia.org/wiki/National_Missile_Defense_in_Canada

Pro nás by však měla být podstatná ještě jedna skutečnost. Podle výzkumů veřejného mínění bylo proti účasti 52% Kanaďanů. K této skutečnosti musela kanadská vláda nepochybně přihlédnout. V České republice je má odmítavý vztah většina ještě výraznější, kolem 67%. Přesto vláda jedná zcela opačně.