Dokument Světového pochodu
Online s Janem Kellerem
Prof. PhDr. Jan Keller, CSc. je český sociolog, ekolog a publicista. V roce 1999 byl jmenován profesorem pro obor sociologie a od roku 2000 působí jako profesor sociologie na Zdravotně sociální fakultě Ostravské univerzity.
Oblastmi jeho odborného zájmu jsou dějiny sociologie, obecná sociologická teorie, teorie organizace, problematika sociálního státu, teorie modernizace a globalizace, společenské souvislosti ekologických problémů, ekologie a trvale udržitelný rozvoj. Publikuje články věnované těmto tématům a také novinové komentáře, nejčastěji v deníku Právo. Je autorem řady odborných i popularizačních knih z oblasti sociologie a ekologie.
Ve středu 18.6.2008 se Jan Keller zapojil do řetězové hladovky a odpovídal v online chatu na vaše dotazy.
OTÁZKA | Táňa
Dobrý den, pane Kellere, ráda vidím v řadách hladovkujících krajana z Ostravska, :o)
Jak vnímáte postoje ostraváků k radaru? A lidí kolem sebe - tedy na univerzitě? A je rozdíl mezi názorem vyučujících a studentů?
Jako sociolog - věřil byste panu Tamášovi natolik, že byste ho poslal do sněmovny? Má tam šanci na úspěch?
Jako sociolog - kam to všecko směřuje? Je naše společnost opravdu taková, jak ji prezentují média? Konzumní a apatická?
Přijal byste pozvání k diskusi o otázkách dnešní společnosti v malém kroužku lidí v malém městě?
Vělmi Vám děkuji za Vaši účast v této akci a přeji vše dobré, :o)
Dobrý den, pane Kellere, ráda vidím v řadách hladovkujících krajana z Ostravska, :o)
Jak vnímáte postoje ostraváků k radaru? A lidí kolem sebe - tedy na univerzitě? A je rozdíl mezi názorem vyučujících a studentů?
Jako sociolog - věřil byste panu Tamášovi natolik, že byste ho poslal do sněmovny? Má tam šanci na úspěch?
Jako sociolog - kam to všecko směřuje? Je naše společnost opravdu taková, jak ji prezentují média? Konzumní a apatická?
Přijal byste pozvání k diskusi o otázkách dnešní společnosti v malém kroužku lidí v malém městě?
Vělmi Vám děkuji za Vaši účast v této akci a přeji vše dobré, :o)
ODPOVĚD | 20:40
Dobrý den,
postoje Ostraváků k radaru jsou podobné jako u lidí v jiných regionech s výjimkou Prahy. To znamená, že s radarem aktuálně nesouhlasí zhruba tři čtvrtiny obyvatel republiky. Protože Praha je výrazně více pro ODS než zbytek republiky a protože sympatizanti a voliči ODS jsou ze všech politických stran relativně nejvíce pro radar, snižuje to celorepublikově počet odpůrců radaru těsně pod 70%.
Nedá se jednoznačně říci, jaký je názor vyučujících a studentů. U humanitně orientovaných studentů je relativně více odpůrců radaru, u techniků relativně více lidí, kteří se o tu věc příliš nezajímají tak jako se příliš nezajímají o věci veřejné obecně. Rozhodně se však nedá generalizovat. Znám humanitně orientované studenty pohlcené jen svými osobními problémy a znám studenty technických oborů, jejichž přehled a informovanost jim může jeden závidět. U studentů vidím určité rozčarování z jednání vedení Strany zelených. Před volbami měli mnozí z nich ohledně Bursíka a jeho lidí velké iluze. Míra jejich zklamání se projeví až u voleb. Do té doby však může dojít ke spoustě dalších věcí.
Jsem od povahy nedůvěřivý člověk, z čehož plyne, že stoprocentně věřím jenom své manželce. (Člověk to nesmí s tou skepsí zase moc přehánět.) U pana Tamáše bych se však určitě nebál toho, že by po svém zvolení začal hájit něco jiného, než s čím šel do voleb. Takže můj hlas by dostal v závislosti na tom, s čím by do těch voleb šel. Jeho šance na úspěch by samozřejmě závisela na procentu hlasů, které by jeho strana obdržela. Nemuselo by to být úplně nereálné. Myslím si, že Jiří Čunek stáhne KDU-ČSL pod pět procent, takže v parlamentu může být větší prostor než dnes.
Kam to všechno směřuje, to Vám nepovím. Mám na to svůj názor, ale nechci být obviněn z rozšiřování poplašných zpráv. Ale když si člověk pořídí děti, musí aspoň trochu věřit i těm nadějnějším variantám.
Dnešní společnost obecně je především mnohem nevyzpytatelnější než kdy dříve. Sám jsem zvědav, čím vším nás ještě překvapí.
Dobrý den,
postoje Ostraváků k radaru jsou podobné jako u lidí v jiných regionech s výjimkou Prahy. To znamená, že s radarem aktuálně nesouhlasí zhruba tři čtvrtiny obyvatel republiky. Protože Praha je výrazně více pro ODS než zbytek republiky a protože sympatizanti a voliči ODS jsou ze všech politických stran relativně nejvíce pro radar, snižuje to celorepublikově počet odpůrců radaru těsně pod 70%.
Nedá se jednoznačně říci, jaký je názor vyučujících a studentů. U humanitně orientovaných studentů je relativně více odpůrců radaru, u techniků relativně více lidí, kteří se o tu věc příliš nezajímají tak jako se příliš nezajímají o věci veřejné obecně. Rozhodně se však nedá generalizovat. Znám humanitně orientované studenty pohlcené jen svými osobními problémy a znám studenty technických oborů, jejichž přehled a informovanost jim může jeden závidět. U studentů vidím určité rozčarování z jednání vedení Strany zelených. Před volbami měli mnozí z nich ohledně Bursíka a jeho lidí velké iluze. Míra jejich zklamání se projeví až u voleb. Do té doby však může dojít ke spoustě dalších věcí.
Jsem od povahy nedůvěřivý člověk, z čehož plyne, že stoprocentně věřím jenom své manželce. (Člověk to nesmí s tou skepsí zase moc přehánět.) U pana Tamáše bych se však určitě nebál toho, že by po svém zvolení začal hájit něco jiného, než s čím šel do voleb. Takže můj hlas by dostal v závislosti na tom, s čím by do těch voleb šel. Jeho šance na úspěch by samozřejmě závisela na procentu hlasů, které by jeho strana obdržela. Nemuselo by to být úplně nereálné. Myslím si, že Jiří Čunek stáhne KDU-ČSL pod pět procent, takže v parlamentu může být větší prostor než dnes.
Kam to všechno směřuje, to Vám nepovím. Mám na to svůj názor, ale nechci být obviněn z rozšiřování poplašných zpráv. Ale když si člověk pořídí děti, musí aspoň trochu věřit i těm nadějnějším variantám.
Dnešní společnost obecně je především mnohem nevyzpytatelnější než kdy dříve. Sám jsem zvědav, čím vším nás ještě překvapí.
OTÁZKA | Viktor
Dobrý den pane Kellere,
existuje vůbec nějaký stát, státní zřízení, které by si ještě vůbec mohl vzít člověk za vzor? V čase listopadové revoluce jsem , v té době mlád, upíral zraky k Americe (USA), jakožto státu prosazující demokratické principy. Hlavně pryč, z dosahu Ruska. Za tu dlouhou dobu přišlo jen a jen zklamání, ne vše je takové, jak se to dříve jevilo, demokracií se ohání už kde kdo. A v slovo "demokracie" už skoro ani nevěřím, pomalu pro mne ztrácí svůj význam, stačí sledovat politickou situaci u nás nebo ve světě. Samozřejmě, lze oponovat, proč hledat vzor, když stačí začít u sebe, v sobě samotném a snažit se, navzdory všemu negativnímu, znovu myšlenku demokracie oživit a pěstovat nejen v sobě, i ve svých dětech. Ale to bude asi dlouhá a strastiplná cesta. A vydá se po ní většina z nás?
Dobrý den pane Kellere,
existuje vůbec nějaký stát, státní zřízení, které by si ještě vůbec mohl vzít člověk za vzor? V čase listopadové revoluce jsem , v té době mlád, upíral zraky k Americe (USA), jakožto státu prosazující demokratické principy. Hlavně pryč, z dosahu Ruska. Za tu dlouhou dobu přišlo jen a jen zklamání, ne vše je takové, jak se to dříve jevilo, demokracií se ohání už kde kdo. A v slovo "demokracie" už skoro ani nevěřím, pomalu pro mne ztrácí svůj význam, stačí sledovat politickou situaci u nás nebo ve světě. Samozřejmě, lze oponovat, proč hledat vzor, když stačí začít u sebe, v sobě samotném a snažit se, navzdory všemu negativnímu, znovu myšlenku demokracie oživit a pěstovat nejen v sobě, i ve svých dětech. Ale to bude asi dlouhá a strastiplná cesta. A vydá se po ní většina z nás?
ODPOVĚD | 20:41
Dobrý den,
jsou to podstatné otázky a rozhodně na ně není jednoduchá odpověď. Osobně si myslím, že pokud už máme hledat někde vzor, pak u žádné velmoci. Měli bychom se nechat inspirovat spíše tím, jak to dělají počtem obyvatel srovnatelné státy, jako jsou třeba ty ve Skandinávii. Musejí řešit stejné problémy jako my (otevřená ekonomika, málo surovin, mocní sousedé aj.) a ve většině sociálních a ekonomických ukazatelů jsou na tom lépe než Spojené státy, o ostatních velkých zemích ani nemluvě. Jestli se po cestě k toleranci a humanitě vydá většina lidí, nad tím se nesmí příliš přemítat. To by se pak taky nemuselo tou cestou vyrazit nikdy.
Dobrý den,
jsou to podstatné otázky a rozhodně na ně není jednoduchá odpověď. Osobně si myslím, že pokud už máme hledat někde vzor, pak u žádné velmoci. Měli bychom se nechat inspirovat spíše tím, jak to dělají počtem obyvatel srovnatelné státy, jako jsou třeba ty ve Skandinávii. Musejí řešit stejné problémy jako my (otevřená ekonomika, málo surovin, mocní sousedé aj.) a ve většině sociálních a ekonomických ukazatelů jsou na tom lépe než Spojené státy, o ostatních velkých zemích ani nemluvě. Jestli se po cestě k toleranci a humanitě vydá většina lidí, nad tím se nesmí příliš přemítat. To by se pak taky nemuselo tou cestou vyrazit nikdy.
OTÁZKA | Jan Satrapa
dobrý den, nemohu si pomoci, ale rozhodnutí nepostavit radar mi neustále připomíná mnichovskou zradu naruby. Kdyby se v roce 1938 západní spojenci chtěli zbavit odpovědnosti, taky by mohli doma udělat referendum, kdy by jim velmi pravděpodobně vyšlo, že mají nechat raději Československo Hitlerovi, než vyhlašovat po zubi ozbrojenému Německu válku. Jediný rozdíl je ten, že role se vyměnily, a také to, že Američané chtějí pouze umístit obranný radar s 200 muži posádky. Jinak jde o stejný podraz a zanechání spojence ve štychu v okamžiku, kdy je zranitelný, to vše pod pláštíkem "humanity" a "mírovosti".
dobrý den, nemohu si pomoci, ale rozhodnutí nepostavit radar mi neustále připomíná mnichovskou zradu naruby. Kdyby se v roce 1938 západní spojenci chtěli zbavit odpovědnosti, taky by mohli doma udělat referendum, kdy by jim velmi pravděpodobně vyšlo, že mají nechat raději Československo Hitlerovi, než vyhlašovat po zubi ozbrojenému Německu válku. Jediný rozdíl je ten, že role se vyměnily, a také to, že Američané chtějí pouze umístit obranný radar s 200 muži posádky. Jinak jde o stejný podraz a zanechání spojence ve štychu v okamžiku, kdy je zranitelný, to vše pod pláštíkem "humanity" a "mírovosti".
ODPOVĚD | 20:42
Dobrý den,
možná Vás překvapím, ale ujišťuji Vás, že si občas kladu otázku, co by se stalo, pokud by se podařilo zabránit stavbě radaru a potom by k nám dopadla raketa s jadernou hlavicí. Soudný člověk by měl promýšlet všechny možné alternativy a dopředu nevylučovat žádnou z nich. Pro tento případ mne však napadá jen jediná odpověď: Dopad rakety s jadernou hlavicí doprostřed Evropy by byl s nejvyšší pravděpodobností součástí celosvětové nukleární katastrofy a pak by bylo už úplně jedno, kdo radar měl a kdo ho neměl. Obávám se, že stavba amerického radaru na našem území nás k takové katastrově spíše přibližuje, než aby nás před ní chránila. Před nebezpečím terorismu nás pak radar neochraňuje vůbec. Údajné hrozbě z Iránu, který by se rozhodl zničit střední Čechy výměnou za vymazání celé své země z povrchu zemského, nevěřím pak už vůbec. Neměli bychom si tolik fandit.
Vaše paralela s Mnichovem dost silně kulhá. Všichni, kdo nás tehdy napadli a kdo nás obětovali, jsou dnes našimi spojenci a podle platných smluv nám přijdou na pomoc v případě konfliktu stejně jako my jim. Pokud někdo nevěří ani takovým zárukám, nemůže přece věřit ani ve spásu skrze radar.
Nedomnívám se, že zanecháváme své spojence ve štychu v okamžiku, kdy jsou zranitelní. Pak bychom museli přece tvrdit totéž o všech evropských zemích, které americký radar na svém území ještě nemají. A rozhodně si nemyslím, že by jejich politici a generálové byli hloupější anebo snad protiameričtější než ti naši. Spíše budou jen více informovaní a dost možná také méně servilní a méně navázáni na různé neprůhledné politické a koneckonců třeba i komerční vazby. Soudný člověk by prostě měl promýšlet i tyto varianty.
Dobrý den,
možná Vás překvapím, ale ujišťuji Vás, že si občas kladu otázku, co by se stalo, pokud by se podařilo zabránit stavbě radaru a potom by k nám dopadla raketa s jadernou hlavicí. Soudný člověk by měl promýšlet všechny možné alternativy a dopředu nevylučovat žádnou z nich. Pro tento případ mne však napadá jen jediná odpověď: Dopad rakety s jadernou hlavicí doprostřed Evropy by byl s nejvyšší pravděpodobností součástí celosvětové nukleární katastrofy a pak by bylo už úplně jedno, kdo radar měl a kdo ho neměl. Obávám se, že stavba amerického radaru na našem území nás k takové katastrově spíše přibližuje, než aby nás před ní chránila. Před nebezpečím terorismu nás pak radar neochraňuje vůbec. Údajné hrozbě z Iránu, který by se rozhodl zničit střední Čechy výměnou za vymazání celé své země z povrchu zemského, nevěřím pak už vůbec. Neměli bychom si tolik fandit.
Vaše paralela s Mnichovem dost silně kulhá. Všichni, kdo nás tehdy napadli a kdo nás obětovali, jsou dnes našimi spojenci a podle platných smluv nám přijdou na pomoc v případě konfliktu stejně jako my jim. Pokud někdo nevěří ani takovým zárukám, nemůže přece věřit ani ve spásu skrze radar.
Nedomnívám se, že zanecháváme své spojence ve štychu v okamžiku, kdy jsou zranitelní. Pak bychom museli přece tvrdit totéž o všech evropských zemích, které americký radar na svém území ještě nemají. A rozhodně si nemyslím, že by jejich politici a generálové byli hloupější anebo snad protiameričtější než ti naši. Spíše budou jen více informovaní a dost možná také méně servilní a méně navázáni na různé neprůhledné politické a koneckonců třeba i komerční vazby. Soudný člověk by prostě měl promýšlet i tyto varianty.
OTÁZKA | Jakub T.
Dobry den, nemyslíte si že cela hladovka je poněkud zbrklé a neuvážené řešení ktéré může, přes spoustu kladných ohlasů ve světě, pomoci spíše příznivcům radaru a naší totalitní vládě ? Viz například již probíhající protihladovka pana Doležala... Nemyslíte si také že panům Tamášovy a Bednářovy jde především o zviditelnění sebe samých na úkor boje proti radaru ?
Dobry den, nemyslíte si že cela hladovka je poněkud zbrklé a neuvážené řešení ktéré může, přes spoustu kladných ohlasů ve světě, pomoci spíše příznivcům radaru a naší totalitní vládě ? Viz například již probíhající protihladovka pana Doležala... Nemyslíte si také že panům Tamášovy a Bednářovy jde především o zviditelnění sebe samých na úkor boje proti radaru ?
ODPOVĚD | 20:43
Dobrý den,
úvodem musím říci, že se nedomnívám, že by naše současná vláda byla totalitní. Je pouze tvořena lidmi, kteří nemají na vysokou politiku, byť by se jednalo jen o politiku v rámci jedné malé země. Mnoho členů vlády působí vyloženě nekompetentně, zdaleka přitom nejde pouze o ministryni obrany, u které je to naprosto evidentní.
A nyní k Vaší otázce. Uvědomuji si, že protest formou hladovky může posloužit stoupencům radaru. Ale zároveň jsem přesvědčen, že zarytým stoupencům radaru typu Alexandra Vondry či Mirka Topolánka poslouží jako záminka k našemu osočování, ať už uděláme cokoliv. Než došlo ke hladovce, tvrdili, že o radar se už nikdo nezajímá a že lidé se s ním v podstatě smířili. To jim vyhovovalo mnohem více než dnešní situace, kdy se kvůli hladovce toto téma výrazně oživilo v předvečer podpisu chystané smlouvy.
Hladovka pro radar u lidí typu pana Doležala může o něco málo zvýšit procento odpůrců radaru. To bude její jediný efekt. Jeho hladovka bude mít podobný dopad, jaký mělo propagandistické vystupování pana Klvani, odborníka na tabák a léčivé látky všeho druhu.
U pana Tamáše a Bednáře jsem přesvědčen, že k případnému zviditelnění sebe a svého programu mají mnohem větší potenciál než třeba pan Doležal, takže nejsou na hladovku přímo existenčně vázáni.
Já osobně jsem se přidal k řetězové hladovce z jediného důvodu – sdílím obavy obou pánů (a zřejmě i Vás) o budoucí vývoj v naší zatím stále ještě suverénní a demokratické zemi. Obávám se, že nekompetentnost dnešních mocných by mohla za jistých okolností vyústit v něco ještě mnohem horšího a nemíním na to čekat.
Dobrý den,
úvodem musím říci, že se nedomnívám, že by naše současná vláda byla totalitní. Je pouze tvořena lidmi, kteří nemají na vysokou politiku, byť by se jednalo jen o politiku v rámci jedné malé země. Mnoho členů vlády působí vyloženě nekompetentně, zdaleka přitom nejde pouze o ministryni obrany, u které je to naprosto evidentní.
A nyní k Vaší otázce. Uvědomuji si, že protest formou hladovky může posloužit stoupencům radaru. Ale zároveň jsem přesvědčen, že zarytým stoupencům radaru typu Alexandra Vondry či Mirka Topolánka poslouží jako záminka k našemu osočování, ať už uděláme cokoliv. Než došlo ke hladovce, tvrdili, že o radar se už nikdo nezajímá a že lidé se s ním v podstatě smířili. To jim vyhovovalo mnohem více než dnešní situace, kdy se kvůli hladovce toto téma výrazně oživilo v předvečer podpisu chystané smlouvy.
Hladovka pro radar u lidí typu pana Doležala může o něco málo zvýšit procento odpůrců radaru. To bude její jediný efekt. Jeho hladovka bude mít podobný dopad, jaký mělo propagandistické vystupování pana Klvani, odborníka na tabák a léčivé látky všeho druhu.
U pana Tamáše a Bednáře jsem přesvědčen, že k případnému zviditelnění sebe a svého programu mají mnohem větší potenciál než třeba pan Doležal, takže nejsou na hladovku přímo existenčně vázáni.
Já osobně jsem se přidal k řetězové hladovce z jediného důvodu – sdílím obavy obou pánů (a zřejmě i Vás) o budoucí vývoj v naší zatím stále ještě suverénní a demokratické zemi. Obávám se, že nekompetentnost dnešních mocných by mohla za jistých okolností vyústit v něco ještě mnohem horšího a nemíním na to čekat.
OTÁZKA | Ing. Václav Kumpolt
Dobrý den pane profesore. Již řadu let sleduji Vaše působení v médiích na téma ekologie a sociologie. Máte můj plný respekt a obdiv hlavně v tom, že jste se nebál nikdy prezentovat kritické názory, ač byly pro vládnoucí skupiny jakkoliv nepříjemné. A tak by to mělo být - nebát se sdělit své názory a dokázat ovlivnit mnoho nespokojených, ale většinou ve svém okolí osamocených lidí. Přije Vám a vašim kolegům mnoho zdaru a úspěchů v prosazování základních práv lidské společnosti, jež . ejhle, kdo by to dneska řekl - nejsou tak samozřejmá, jak je nám podsouváno.
V.K.
Dobrý den pane profesore. Již řadu let sleduji Vaše působení v médiích na téma ekologie a sociologie. Máte můj plný respekt a obdiv hlavně v tom, že jste se nebál nikdy prezentovat kritické názory, ač byly pro vládnoucí skupiny jakkoliv nepříjemné. A tak by to mělo být - nebát se sdělit své názory a dokázat ovlivnit mnoho nespokojených, ale většinou ve svém okolí osamocených lidí. Přije Vám a vašim kolegům mnoho zdaru a úspěchů v prosazování základních práv lidské společnosti, jež . ejhle, kdo by to dneska řekl - nejsou tak samozřejmá, jak je nám podsouváno.
V.K.
ODPOVĚD | 20:46
Dobrý den,
děkuji za vyjádřenou podporu. Dovolím si jenom dodat, že v posledních měsících roste nevole lidí vůči tomu, co vládnoucí elita předvádí, tak výrazně, že kritickými se stávají mnozí z těch, kteří ještě nedávno poučovali, že každý, kdo má výhrady, je nebezpečný pro demokracii. Začíná být zřejmé, že nebezpečí pro demokracii je někde úplně jinde a že ryby skutečně páchnou od hlavy. Čím výše postavená ryba, tím silněji je to všude cítit. Takže už zbývá jen to, aby do ulic vyrazili v množství větším než malém také obyvatelé Prahy s heslem "Nechceme být poslední". Určitě ho mají ještě někde schované.
Dobrý den,
děkuji za vyjádřenou podporu. Dovolím si jenom dodat, že v posledních měsících roste nevole lidí vůči tomu, co vládnoucí elita předvádí, tak výrazně, že kritickými se stávají mnozí z těch, kteří ještě nedávno poučovali, že každý, kdo má výhrady, je nebezpečný pro demokracii. Začíná být zřejmé, že nebezpečí pro demokracii je někde úplně jinde a že ryby skutečně páchnou od hlavy. Čím výše postavená ryba, tím silněji je to všude cítit. Takže už zbývá jen to, aby do ulic vyrazili v množství větším než malém také obyvatelé Prahy s heslem "Nechceme být poslední". Určitě ho mají ještě někde schované.
OTÁZKA | Květuše Červená
Dobrý den, nebudu pokládat otázku, jen mám poznámkuk otázce jednoho tázajícího se a sice k otázce pana Jakuba T. Prostě chci jen říci, že se budu modlit za to, aby lidí s podobnými názory bylo co nejméně., protože to jsou názory, které nemohou napomoci ničemu dobrému.
Dobrý den, nebudu pokládat otázku, jen mám poznámkuk otázce jednoho tázajícího se a sice k otázce pana Jakuba T. Prostě chci jen říci, že se budu modlit za to, aby lidí s podobnými názory bylo co nejméně., protože to jsou názory, které nemohou napomoci ničemu dobrému.
ODPOVĚD | 20:48
Dobrý den,
nezlobte se, ale myslím si, že je třeba diskutovat o všem, protože jinak než v dïskusi si to prostě nevysvětlíme. S názory pana Jakuba T. v lecčems nesouhlasím, ale jeho otázky jsou racionální a je třeba na ně hledat racionální odpověď. Je určitě lepší být silně skeptický než přehnaně důvěřivý. To proto, aby člověk nedopadl podobně jako voliči Martina Bursíka.
Dobrý den,
nezlobte se, ale myslím si, že je třeba diskutovat o všem, protože jinak než v dïskusi si to prostě nevysvětlíme. S názory pana Jakuba T. v lecčems nesouhlasím, ale jeho otázky jsou racionální a je třeba na ně hledat racionální odpověď. Je určitě lepší být silně skeptický než přehnaně důvěřivý. To proto, aby člověk nedopadl podobně jako voliči Martina Bursíka.
OTÁZKA | panelák obama
mám uctu k Vaší životní filosofii, jen mne mrzí, že inteligentní lidé mají opožděné reakce k překotnému vývoji a trpí zastydlými názory./Grygar, Neff/ Někdo to již odborně popsal, jako národní problém. Kdo se podíval na dokument Endgame, má jasno. Dnes je uplněk,hladovku dělám automaticky tak pravidelně,jako nejím maso. Je mi 60 let a nemám otázky, neb mi moje VĚČNÉ TED samo zodpoví.
mám uctu k Vaší životní filosofii, jen mne mrzí, že inteligentní lidé mají opožděné reakce k překotnému vývoji a trpí zastydlými názory./Grygar, Neff/ Někdo to již odborně popsal, jako národní problém. Kdo se podíval na dokument Endgame, má jasno. Dnes je uplněk,hladovku dělám automaticky tak pravidelně,jako nejím maso. Je mi 60 let a nemám otázky, neb mi moje VĚČNÉ TED samo zodpoví.
ODPOVĚD | 20:49
Dobrý den,
děkuji za zajímavý názor, ale přece jen si myslím, že by člověk měl mít pořád otázky a pořád by mělo být něco, co mu není tak úplně jasné. Jinak by mohl dopadnout třeba jako pan Grygar, o kterém se zmiňujete.
Dobrý den,
děkuji za zajímavý názor, ale přece jen si myslím, že by člověk měl mít pořád otázky a pořád by mělo být něco, co mu není tak úplně jasné. Jinak by mohl dopadnout třeba jako pan Grygar, o kterém se zmiňujete.
OTÁZKA | Šárka
Dobrý den, pane Kellere, velmi si Vás vážím, o politiku nejsem schopná se zajímat (kvůli depresím, které mi způsobuje), zajímám se tedy "jen" o ekologii, v ní spatřuji aspoň trochu smyslu a naděje. Bohužel se při tom politice úplně nevyhnu a proto mám na Vás několik otázek: Myslíte si, že je třetí světová válka na spadnutí, jak už to delší dobu vnímám? Myslíte si, že pokud ano, dá se ještě nějak odvrátit - a jak? A myslíte si, že pokud k ní skutečně dojde, má ještě lidstvo šanci přežít na zdevastované planetě? Myslíte si, že mé sny mohou být pravdivé, když mi sdělují, že jediná šance, jak odvrátit válku, je nedopustit stavbu radaru?
Děkuji a jsem moc ráda, že existují lidé, jako jste Vy.
Dobrý den, pane Kellere, velmi si Vás vážím, o politiku nejsem schopná se zajímat (kvůli depresím, které mi způsobuje), zajímám se tedy "jen" o ekologii, v ní spatřuji aspoň trochu smyslu a naděje. Bohužel se při tom politice úplně nevyhnu a proto mám na Vás několik otázek: Myslíte si, že je třetí světová válka na spadnutí, jak už to delší dobu vnímám? Myslíte si, že pokud ano, dá se ještě nějak odvrátit - a jak? A myslíte si, že pokud k ní skutečně dojde, má ještě lidstvo šanci přežít na zdevastované planetě? Myslíte si, že mé sny mohou být pravdivé, když mi sdělují, že jediná šance, jak odvrátit válku, je nedopustit stavbu radaru?
Děkuji a jsem moc ráda, že existují lidé, jako jste Vy.
ODPOVĚD | 20:50
Dobrý den,
Vaše obavy do značné míry sdílím. Obávám se, že světová situace je dnes nejméně tak nebezpečná jako byla v době nejvyhrocenějších krizí studené války. Navíc je nebezpečnější o to, že padla i ta pravidla, která tehdy pramenila ze vzájemného strachu dvou světových bloků. Aby bylo jasno, není mi líto pádu východního bloku. Spolu s ním skončila hodně nepovedená karikatura myšlenky sociálně spravedlivé společnosti. Nová situace ale zároveň vede ke dvěma nebezpečným tendencím. Když odpadl strašák socialismu, ztrácejí mocenské elity řadu dosavadních ohledů. Jednak padají jejich zábrany ohledně toho, co je možné vymačkávat z lidí na trhu práce a nakolik je únosné zhoršovat jejich sociální situaci. No a také ustupuje veškerý respekt k dodržování mezinárodního práva. Zase už si někdo myslí, že může dělat cokoliv a nebude se na věčné časy zodpovídat za nic. Radar považuji za jeden z nejviditelnějších symbolů této arogance moci, nikoliv za prostředek posilování bezpečnosti demokratických zemí. Doktrína preventivních úderů je součástí tohoto nebezpečného trendu a přibližuje nás k okamžiku, kdy někdo takový úder podnikne. Je velice naivní myslet si, že pokud by ho podnikly USA, skončilo by to jinak, než pokud by ho podnikla nějaká jiná mocnost, tedy třeba Rusko nebo Čína. V každém případě bychom to nepřežili a ti, kdo by žili snad o něco déle, by mohli těm, co by to měli za sebou, jen závidět. Proto je třeba vystupovat proti radaru. V případě, že ho naše všehoschopná vláda neschopných přece jen prosadí, je třeba v odporu pokračovat o to důrazněji.
Dobrý den,
Vaše obavy do značné míry sdílím. Obávám se, že světová situace je dnes nejméně tak nebezpečná jako byla v době nejvyhrocenějších krizí studené války. Navíc je nebezpečnější o to, že padla i ta pravidla, která tehdy pramenila ze vzájemného strachu dvou světových bloků. Aby bylo jasno, není mi líto pádu východního bloku. Spolu s ním skončila hodně nepovedená karikatura myšlenky sociálně spravedlivé společnosti. Nová situace ale zároveň vede ke dvěma nebezpečným tendencím. Když odpadl strašák socialismu, ztrácejí mocenské elity řadu dosavadních ohledů. Jednak padají jejich zábrany ohledně toho, co je možné vymačkávat z lidí na trhu práce a nakolik je únosné zhoršovat jejich sociální situaci. No a také ustupuje veškerý respekt k dodržování mezinárodního práva. Zase už si někdo myslí, že může dělat cokoliv a nebude se na věčné časy zodpovídat za nic. Radar považuji za jeden z nejviditelnějších symbolů této arogance moci, nikoliv za prostředek posilování bezpečnosti demokratických zemí. Doktrína preventivních úderů je součástí tohoto nebezpečného trendu a přibližuje nás k okamžiku, kdy někdo takový úder podnikne. Je velice naivní myslet si, že pokud by ho podnikly USA, skončilo by to jinak, než pokud by ho podnikla nějaká jiná mocnost, tedy třeba Rusko nebo Čína. V každém případě bychom to nepřežili a ti, kdo by žili snad o něco déle, by mohli těm, co by to měli za sebou, jen závidět. Proto je třeba vystupovat proti radaru. V případě, že ho naše všehoschopná vláda neschopných přece jen prosadí, je třeba v odporu pokračovat o to důrazněji.
OTÁZKA | JIndřich Bešťák
Vážený pane profesore!
Jste možná jedním z mála našich dnešních výzbnamných intelektuálů, kteří vedle své vědecké práce dokaží zaujímat aktivní společenské postoje. Z vaší knihy - Teorie modernizace - (četl jsem i jiné věci) mám dojem, že pojmů demokracie a lidských práva se, tak jako dříve, chopila současná moc a naplnila ji svými globalizačními, úzce sobeckými, přavážně ekonomickými a světovládnými zájmy. Je radar součástí těchto nebezpečných hrátek.? Zmůže ještě něco - Moc bezmocných? Nebo jsme tu již nějak přebyteční a postupně budeme zredukováni na stav asi tak koncem 19. století - viz např. John Gray, naposledy i Erazim Kohák.. Žijeme ještě vůbec v demokracii? Kam míří společenské trendy - k neostředověku? Jak to nyní vidíte?
Vážený pane profesore!
Jste možná jedním z mála našich dnešních výzbnamných intelektuálů, kteří vedle své vědecké práce dokaží zaujímat aktivní společenské postoje. Z vaší knihy - Teorie modernizace - (četl jsem i jiné věci) mám dojem, že pojmů demokracie a lidských práva se, tak jako dříve, chopila současná moc a naplnila ji svými globalizačními, úzce sobeckými, přavážně ekonomickými a světovládnými zájmy. Je radar součástí těchto nebezpečných hrátek.? Zmůže ještě něco - Moc bezmocných? Nebo jsme tu již nějak přebyteční a postupně budeme zredukováni na stav asi tak koncem 19. století - viz např. John Gray, naposledy i Erazim Kohák.. Žijeme ještě vůbec v demokracii? Kam míří společenské trendy - k neostředověku? Jak to nyní vidíte?
ODPOVĚD | 20:50
Dobrý den,
na něco z položených otázek jsem částečně odpověděl už v předchozí odpovědi. V knížce, o které se zmiňujete, se snažím podat jeden z možných scénářů dalšího vývoje (či spíše regrese). Zabývám se tam nebezpečím refeudalizace společnosti. Jde o to, že moderní společnost je v ideálním případě založena na rovnováze soukromého a veřejného. Pokud se snaží moc veřejná udusit vše soukromé a přivést je pod svou kontrolu, mluvíme o totalitarismu. Dnes jsme ovšem svědky opačného trendu: soukromé se všemožně snaží podřídit si, zredukovat a potlačit veřejný prostor. To nás přibližuje k feudalismu. Za feudalismu (omluvám se za zjednodušování, feudalismus měl mnoho podob a prošel řadou fází) v zásadě veřejná moc neexistovala a stát byl spíše jen fikcí. Feudalismus byl v podstatě mafiánský systém, kdy mocní patroni chránili určitý počet klientů, kteří jim mohli být k něčemu užiteční, a chránili je jen pokud jim mohli být užiteční. Ti ostatní měli smůlu, nikomu prostě za ochranu nestáli. Jakmile je rovnováha veřejného a soukromého z jakékoliv strany porušena, končí demokracie a končí lidská práva. Dnešní masivní útok na sociální práva vnímám jako nástup k takovému vývoji zpět k barbarství a k právu silnějšího. V té knížce je to rozvedeno podrobně. Vloni vyšla česky a také v Německu v anglickém překladu. Je to jen jeden z možných scénářů, ale obávám se, že jeho reálnost spíše stoupá.
Dobrý den,
na něco z položených otázek jsem částečně odpověděl už v předchozí odpovědi. V knížce, o které se zmiňujete, se snažím podat jeden z možných scénářů dalšího vývoje (či spíše regrese). Zabývám se tam nebezpečím refeudalizace společnosti. Jde o to, že moderní společnost je v ideálním případě založena na rovnováze soukromého a veřejného. Pokud se snaží moc veřejná udusit vše soukromé a přivést je pod svou kontrolu, mluvíme o totalitarismu. Dnes jsme ovšem svědky opačného trendu: soukromé se všemožně snaží podřídit si, zredukovat a potlačit veřejný prostor. To nás přibližuje k feudalismu. Za feudalismu (omluvám se za zjednodušování, feudalismus měl mnoho podob a prošel řadou fází) v zásadě veřejná moc neexistovala a stát byl spíše jen fikcí. Feudalismus byl v podstatě mafiánský systém, kdy mocní patroni chránili určitý počet klientů, kteří jim mohli být k něčemu užiteční, a chránili je jen pokud jim mohli být užiteční. Ti ostatní měli smůlu, nikomu prostě za ochranu nestáli. Jakmile je rovnováha veřejného a soukromého z jakékoliv strany porušena, končí demokracie a končí lidská práva. Dnešní masivní útok na sociální práva vnímám jako nástup k takovému vývoji zpět k barbarství a k právu silnějšího. V té knížce je to rozvedeno podrobně. Vloni vyšla česky a také v Německu v anglickém překladu. Je to jen jeden z možných scénářů, ale obávám se, že jeho reálnost spíše stoupá.
OTÁZKA | Jiří
Dobrý den! Politika je jak známo umění možného. Jak by podle Vás měl vypadat idealní, avšak realistický bezpečnostně politický scénař pro ČR, Evropu a svět v následujících pětadvaceti letech? Můžete uvést svou představu alespoň v náznaku? Díky a mějte se fajn.
Dobrý den! Politika je jak známo umění možného. Jak by podle Vás měl vypadat idealní, avšak realistický bezpečnostně politický scénař pro ČR, Evropu a svět v následujících pětadvaceti letech? Můžete uvést svou představu alespoň v náznaku? Díky a mějte se fajn.
ODPOVĚD | 20:51
Dobrý den,
já sice rozumím otázkám obrany asi tolik jako paní Parkanová, ale přesto se pokusím o odpověď. Především se domnívám, že systém bezpečnosti nemůže být postaven v prvé řadě na zastrašování z pozice síly, jak se o to (stále marněji) snaží Bushova vláda. Musí být postaven na jednání a na smlouvách, které nebudou ubírat na důstojnosti nikomu z partnerů. Země, které jsou malé a vojensky nevýznamné jako Česká republika, se musejí spojit do větších uskupení se sobě alespoň přibližně rovnými. Hovořit o rovnosti ve vztazích mezi ČR a USA mohou jen dokonalí pokrytci. Ideálním prostředkem kolektivní obrany v našem prostoru je sjednocená Evropa, která vystupuje jako rovnocenný partner USA. Měla by mít tolik nezávislosti, aby byla brána jako vážný partner v jednáních mezi USA a třetími zeměmi, s nimiž se mohou USA dostat do konfliktu.
Obávám se, že riziko takových konfliktů spíše poroste. Pouze neoliberální ekonomové, kteří věří tomu, že ropy přibývá stejným tempem, jakým ji čerpáme a spotřebováváme, mohou být překvapeni nástupem ostrých mezinárodních sporů o tuto surovinu. Hrozí také nedostatek vody a stále více se bude projevovat nedostatek potravin, který je výsledkem řady vlivů. V takové situaci vidím jen dvě možnosti: 1. Státy se domluví na pravidlech, které umožní konfliktům předcházet. Dnes je systém takových mezinárodních pravidel v troskách a je třeba ho obnovit. 2. Některá ze zemí se pokusí získat zbylé zdroje především sebe a přístup ostatních k nim omezit. S nejvyšší pravděpodobností to může lákat zemi, která je přesvědčena o své vojenské převaze. Čína, Rusko ani Evropa dnes o své vojenské převaze přesvědčeny nejsou. Čína i Rusko však mohou reagovat nepředvídatelně v případě, že se budou cítit ohroženy a obkličovány.
Myslím si, že je v zájmu naší země, aby byl realizován první scénář. Podmínkou k němu je však silná Evropa, která dokáže zprostředkovat mezi svým spojencem za Atlantikem a zbytkem světa. Stavba amerického radaru na našem území takovou Evropu spíše oslabuje a nahrává silám, pro které je z nejrůznějších důvodů přitažlivá druhá z uvedených alternativ.
Dobrý den,
já sice rozumím otázkám obrany asi tolik jako paní Parkanová, ale přesto se pokusím o odpověď. Především se domnívám, že systém bezpečnosti nemůže být postaven v prvé řadě na zastrašování z pozice síly, jak se o to (stále marněji) snaží Bushova vláda. Musí být postaven na jednání a na smlouvách, které nebudou ubírat na důstojnosti nikomu z partnerů. Země, které jsou malé a vojensky nevýznamné jako Česká republika, se musejí spojit do větších uskupení se sobě alespoň přibližně rovnými. Hovořit o rovnosti ve vztazích mezi ČR a USA mohou jen dokonalí pokrytci. Ideálním prostředkem kolektivní obrany v našem prostoru je sjednocená Evropa, která vystupuje jako rovnocenný partner USA. Měla by mít tolik nezávislosti, aby byla brána jako vážný partner v jednáních mezi USA a třetími zeměmi, s nimiž se mohou USA dostat do konfliktu.
Obávám se, že riziko takových konfliktů spíše poroste. Pouze neoliberální ekonomové, kteří věří tomu, že ropy přibývá stejným tempem, jakým ji čerpáme a spotřebováváme, mohou být překvapeni nástupem ostrých mezinárodních sporů o tuto surovinu. Hrozí také nedostatek vody a stále více se bude projevovat nedostatek potravin, který je výsledkem řady vlivů. V takové situaci vidím jen dvě možnosti: 1. Státy se domluví na pravidlech, které umožní konfliktům předcházet. Dnes je systém takových mezinárodních pravidel v troskách a je třeba ho obnovit. 2. Některá ze zemí se pokusí získat zbylé zdroje především sebe a přístup ostatních k nim omezit. S nejvyšší pravděpodobností to může lákat zemi, která je přesvědčena o své vojenské převaze. Čína, Rusko ani Evropa dnes o své vojenské převaze přesvědčeny nejsou. Čína i Rusko však mohou reagovat nepředvídatelně v případě, že se budou cítit ohroženy a obkličovány.
Myslím si, že je v zájmu naší země, aby byl realizován první scénář. Podmínkou k němu je však silná Evropa, která dokáže zprostředkovat mezi svým spojencem za Atlantikem a zbytkem světa. Stavba amerického radaru na našem území takovou Evropu spíše oslabuje a nahrává silám, pro které je z nejrůznějších důvodů přitažlivá druhá z uvedených alternativ.
OTÁZKA | Kateřina
20. století je morálně snad nejhorší období naší historie - přineslo v rychlém sledu tak změny (1918,1938,1948,1968,1989), že generace, které to prožívaly nutně a logicky musely a musí mít zmatek jak v myšlení, tak v chování. Na počátku všeho je už rok 1918, to mi nikdo nevymluví. Marasmus dovršila období 1938-1948, 1968-1973. Myslít,e, že existuje způsob nápravy české duše a české společnosti?
Myslíte, že je typicky český fenomén, že do vedení mají možnost se dostat kolaboranti (s Němci či Sověty), převlíkači kabátů, estébáci, podvodní zelináři, veksláci apod. tedy vlastně kriminálníci? Má to své historické kořeny?
Děkuji za odpovědi i za skvělé publikace, kterých jste autorem. :-)
20. století je morálně snad nejhorší období naší historie - přineslo v rychlém sledu tak změny (1918,1938,1948,1968,1989), že generace, které to prožívaly nutně a logicky musely a musí mít zmatek jak v myšlení, tak v chování. Na počátku všeho je už rok 1918, to mi nikdo nevymluví. Marasmus dovršila období 1938-1948, 1968-1973. Myslít,e, že existuje způsob nápravy české duše a české společnosti?
Myslíte, že je typicky český fenomén, že do vedení mají možnost se dostat kolaboranti (s Němci či Sověty), převlíkači kabátů, estébáci, podvodní zelináři, veksláci apod. tedy vlastně kriminálníci? Má to své historické kořeny?
Děkuji za odpovědi i za skvělé publikace, kterých jste autorem. :-)
ODPOVĚD | 20:52
Dobrý den,
jsem optimista, myslím si, že podrazáků a hyen je v každém národě srovnatelný podíl. Pokud se jejich zastoupení v české populaci jeví jako početnější, je to především důsledek naší geopolitické situace. Pokud by třeba hrdý Albion nebyl chráněn kanálem, ale ležel v srdci neklidného kontinentu, nedivil bych se, pokud by dopadl ještě hůře než my. Francouzi by o svých „převlékačích“ také mohli dlouze vyprávět.
Je tady ale určitě více vlivů. Existuje například zajímavá studie o tom, jak existence kolonií snižovala napětí ve Francii. Ctižádostiví lidé, na které se už nedostaly výhodné posty a funkce v samotné Francii, odešli ukájet své ambice jako nejrůznější místodržící do kolonií. Nemuseli dělat tolik podrazů na kolegy jako Češi, kteří jinam vládnout jít nemohou. Na to, kolik kolonií Francouzi měli, mohlo být těch podrazů u nich ještě méně.
Takže bych nad českým národem hůl nelámal. Kdo ví, jak by si počínali jiní v naší situaci. To neznamená, že bych schvaloval chování pana Štětiny a jeho kolegů.
Dobrý den,
jsem optimista, myslím si, že podrazáků a hyen je v každém národě srovnatelný podíl. Pokud se jejich zastoupení v české populaci jeví jako početnější, je to především důsledek naší geopolitické situace. Pokud by třeba hrdý Albion nebyl chráněn kanálem, ale ležel v srdci neklidného kontinentu, nedivil bych se, pokud by dopadl ještě hůře než my. Francouzi by o svých „převlékačích“ také mohli dlouze vyprávět.
Je tady ale určitě více vlivů. Existuje například zajímavá studie o tom, jak existence kolonií snižovala napětí ve Francii. Ctižádostiví lidé, na které se už nedostaly výhodné posty a funkce v samotné Francii, odešli ukájet své ambice jako nejrůznější místodržící do kolonií. Nemuseli dělat tolik podrazů na kolegy jako Češi, kteří jinam vládnout jít nemohou. Na to, kolik kolonií Francouzi měli, mohlo být těch podrazů u nich ještě méně.
Takže bych nad českým národem hůl nelámal. Kdo ví, jak by si počínali jiní v naší situaci. To neznamená, že bych schvaloval chování pana Štětiny a jeho kolegů.
OTÁZKA | Eva
Ráda čtu Vaše články v Právu,proč náš tisk neinformuje otom,jaké akce jsou chystány proti radaru.Děkuji za odpověď.
Ráda čtu Vaše články v Právu,proč náš tisk neinformuje otom,jaké akce jsou chystány proti radaru.Děkuji za odpověď.
ODPOVĚD | 20:54
Dobrý den,
deníku Právo se musím zastat, uveřejnili mně něco přes dvacet článků argumentujících proti radaru. Dávají mi v zásadě stejný prostor jako oběma stoupencům radaru Pavlu Vernerovi a v kultivovanější podobě Jiřímu Hanákovi. Nejsem členem žádné redakce, takže mohu jen spekulovat, proč je konkrétním akcím proti radaru věnován malý prostor. Pravicově orientované deníky (stejně tak jako ČT a Český rozhlas) nemají zájem dělat propagaci akcím, které ukazují, jaký je skutečný charakter Melčákovy a Topolánkovy vlády. Ostatní média (a těch je bohužel dost málo) mohou mít obavu z toho, že pokud by inzerovali akce proti radaru, požadovali by po nich stejný prostor lidé typu F. X. Doležala, Jiřího Grygara či Pepy Nose. Jisté je ovšem to, že pokud by se akcí zúčastňovalo podstatně více lidí, média by o nich mlčet nemohla. Relativně malá účast na akcích ovšem není důkazem nezájmu o kauzu radar, jak se to snaží někteří politici i novináři sugerovat. Znám to z ekologického hnutí. Z těch lidí, kteří s něčím rozhodně nesouhlasí, jen část se dostane k podpisu petice, mnohem menší část přispěje finančně a nejméně lidí je ochotno vyjde demonstrovat do ulic. Platí prostě Olsonovo pravidlo: u kolektivních akcí člověk spoléhá na to, že ti ostatní obhájí jeho zájem sami, aniž by on sám musel vydat čas a energii. Když tak uvažuje každý, výsledkem je, že většina aktivně nehájí to, o čem je přitom přesvědčena, že je to v jejím nejvlastnějším zájmu. Uvidíme, jestli tohle pravidlo bude platit i v úterý 24. června.
Dobrý den,
deníku Právo se musím zastat, uveřejnili mně něco přes dvacet článků argumentujících proti radaru. Dávají mi v zásadě stejný prostor jako oběma stoupencům radaru Pavlu Vernerovi a v kultivovanější podobě Jiřímu Hanákovi. Nejsem členem žádné redakce, takže mohu jen spekulovat, proč je konkrétním akcím proti radaru věnován malý prostor. Pravicově orientované deníky (stejně tak jako ČT a Český rozhlas) nemají zájem dělat propagaci akcím, které ukazují, jaký je skutečný charakter Melčákovy a Topolánkovy vlády. Ostatní média (a těch je bohužel dost málo) mohou mít obavu z toho, že pokud by inzerovali akce proti radaru, požadovali by po nich stejný prostor lidé typu F. X. Doležala, Jiřího Grygara či Pepy Nose. Jisté je ovšem to, že pokud by se akcí zúčastňovalo podstatně více lidí, média by o nich mlčet nemohla. Relativně malá účast na akcích ovšem není důkazem nezájmu o kauzu radar, jak se to snaží někteří politici i novináři sugerovat. Znám to z ekologického hnutí. Z těch lidí, kteří s něčím rozhodně nesouhlasí, jen část se dostane k podpisu petice, mnohem menší část přispěje finančně a nejméně lidí je ochotno vyjde demonstrovat do ulic. Platí prostě Olsonovo pravidlo: u kolektivních akcí člověk spoléhá na to, že ti ostatní obhájí jeho zájem sami, aniž by on sám musel vydat čas a energii. Když tak uvažuje každý, výsledkem je, že většina aktivně nehájí to, o čem je přitom přesvědčena, že je to v jejím nejvlastnějším zájmu. Uvidíme, jestli tohle pravidlo bude platit i v úterý 24. června.
OTÁZKA | Marie Macháňová
Vážený pane Kellere, upřímně a velice si vážím toho, že máte potřebnou čest, odvahu a statečnost říkat nahlas a veřejně, že nesouhlasíte se škodlivými a nebezpečnými plány vlády USA, která za svou prioritu pokládá projekt hvězdných válek a připouští možnost preventivní války.
Jsem vážně přesvědčena o tom, že vláda ČR je zaslepena buď strachem z velké země =USA nebo je ráda, že zbrojení přináší zisky zbrojařským firmám. A zisky rostou, pokud jsou výrobky používány - tedy pokud jsou ozbrojené konflikty a války. Pak by to znamenalo, že naše vláda války podporuje a o mír jí ve skutečnosti nejde.
Věřím, že vláda USA by na svém území stavbu cizí vojenské základny vůbec nepřipustila. Ale má tu aroganci vnucovat své plány jiným zemím.
Uprchlík z Iráku, pan Farouq Al-Saad, který je v současnosti v Damašku, sdělil na tyto stránky - www.nenasili.cz -, že v Iráku již bylo od doby vpádu amer. armády zmasakrováno více než 1 000 000 Iráčanů - mužů, žen, dětí, starých lidí !!!
Vpád armády USA v roce 2003 do Iráku je projevem zaslepené pomstychtivosti, arogance a krutosti.
Nebyla jsem a nejsem členkou žádné politické strany. Mám ráda lidi, přírodu, zvířata. Velice si vážím mravních kvalit panů Jana Tamáše a Jana Bednáře, kteří se pro podporu míru a pro odzbrojování rozhodli dokonce obětovat své životy! Čestní, vnímaví a rozumní lidé chápou jejich rozhodnutí jako vysoce mravní a statečné. Jejich osobní postoj a příklad pomohl mnoha dalším lidem vyjádřit také svůj nesouhlas se záměrem vlády postavit amer.voj.základnu v ČR.
Čím méně zbraní a vojenských základen, tím více peněz na kvalitní školství, kvalitní zdravotnictví, kulturu, ekologické zemědělství atd.
Jak u nás, tak také v USA je dost důležitějších záležitostí k řešení - dostupné celoživotní vzdělávání, dostupné bydlení, programy pro handicapované lidi, podpora ekologického myšlení a ekologického způsobu života atd. Většina lidí na světě zbrojení odsuzuje, protože tak narůstá riziko válek. Ale každý máme svůj díl osobní zodpovědnosti za to, jaký je a bude svět. Jde o NE NÁSILÍ v jakékoli podobě.
Podepsal jste online petici? Zúčastníte se také celosvětové hladovky 22.6.2008? Budete se angažovat ještě jiným způsobem a pokud ano, jakým?
Přeji Vám dostatek radosti, pohody, zdraví, síly, odvahy a optimismu.
Vážený pane Kellere, upřímně a velice si vážím toho, že máte potřebnou čest, odvahu a statečnost říkat nahlas a veřejně, že nesouhlasíte se škodlivými a nebezpečnými plány vlády USA, která za svou prioritu pokládá projekt hvězdných válek a připouští možnost preventivní války.
Jsem vážně přesvědčena o tom, že vláda ČR je zaslepena buď strachem z velké země =USA nebo je ráda, že zbrojení přináší zisky zbrojařským firmám. A zisky rostou, pokud jsou výrobky používány - tedy pokud jsou ozbrojené konflikty a války. Pak by to znamenalo, že naše vláda války podporuje a o mír jí ve skutečnosti nejde.
Věřím, že vláda USA by na svém území stavbu cizí vojenské základny vůbec nepřipustila. Ale má tu aroganci vnucovat své plány jiným zemím.
Uprchlík z Iráku, pan Farouq Al-Saad, který je v současnosti v Damašku, sdělil na tyto stránky - www.nenasili.cz -, že v Iráku již bylo od doby vpádu amer. armády zmasakrováno více než 1 000 000 Iráčanů - mužů, žen, dětí, starých lidí !!!
Vpád armády USA v roce 2003 do Iráku je projevem zaslepené pomstychtivosti, arogance a krutosti.
Nebyla jsem a nejsem členkou žádné politické strany. Mám ráda lidi, přírodu, zvířata. Velice si vážím mravních kvalit panů Jana Tamáše a Jana Bednáře, kteří se pro podporu míru a pro odzbrojování rozhodli dokonce obětovat své životy! Čestní, vnímaví a rozumní lidé chápou jejich rozhodnutí jako vysoce mravní a statečné. Jejich osobní postoj a příklad pomohl mnoha dalším lidem vyjádřit také svůj nesouhlas se záměrem vlády postavit amer.voj.základnu v ČR.
Čím méně zbraní a vojenských základen, tím více peněz na kvalitní školství, kvalitní zdravotnictví, kulturu, ekologické zemědělství atd.
Jak u nás, tak také v USA je dost důležitějších záležitostí k řešení - dostupné celoživotní vzdělávání, dostupné bydlení, programy pro handicapované lidi, podpora ekologického myšlení a ekologického způsobu života atd. Většina lidí na světě zbrojení odsuzuje, protože tak narůstá riziko válek. Ale každý máme svůj díl osobní zodpovědnosti za to, jaký je a bude svět. Jde o NE NÁSILÍ v jakékoli podobě.
Podepsal jste online petici? Zúčastníte se také celosvětové hladovky 22.6.2008? Budete se angažovat ještě jiným způsobem a pokud ano, jakým?
Přeji Vám dostatek radosti, pohody, zdraví, síly, odvahy a optimismu.
ODPOVĚD | 20:55
Dobrý den,
na řadu otázek jsem se již snažil odpovědět v předchozích reakcích. Co se týče Iráku, považuji tuto válku za zločinnou ve stejné míře, v jaké byl zločincem bývalý americký spojenec Saddám Husajn. Toto mé konstatování není výrazem nějakého antiamerikanismu. Je jen prostým výrazem přesvědčení, že každý, kdo mučí a zabíjí nevinné lidi, patří před soud. Ten, kdo takové mučení a zabíjení řídí a financuje, patří před soud rovněž. Pokud tomu tak není, pak nemáme právo hovořit o tom, že naše hodnoty jsou vyšší než hodnoty jiných kultur. Jsme pak jen pokrytečtější než jiné kultury.
On line petici jsem podepsal hned zkraje. Mimoto právě vychází v náladu 10.000 kusů sborník nazvaný Společně proti základnám, na kterém jsem spolupracoval. V boji proti radaru chci více apelovat na svědomí členů Strany zelených. Tuto stranu jsem původně propagoval a cítím se osobně podveden tím, co s ní provádí Martin Bursík, Kateřina Jacques a malá skupinka lidí, kterou se v nejužším vedení obklopili.
Dobrý den,
na řadu otázek jsem se již snažil odpovědět v předchozích reakcích. Co se týče Iráku, považuji tuto válku za zločinnou ve stejné míře, v jaké byl zločincem bývalý americký spojenec Saddám Husajn. Toto mé konstatování není výrazem nějakého antiamerikanismu. Je jen prostým výrazem přesvědčení, že každý, kdo mučí a zabíjí nevinné lidi, patří před soud. Ten, kdo takové mučení a zabíjení řídí a financuje, patří před soud rovněž. Pokud tomu tak není, pak nemáme právo hovořit o tom, že naše hodnoty jsou vyšší než hodnoty jiných kultur. Jsme pak jen pokrytečtější než jiné kultury.
On line petici jsem podepsal hned zkraje. Mimoto právě vychází v náladu 10.000 kusů sborník nazvaný Společně proti základnám, na kterém jsem spolupracoval. V boji proti radaru chci více apelovat na svědomí členů Strany zelených. Tuto stranu jsem původně propagoval a cítím se osobně podveden tím, co s ní provádí Martin Bursík, Kateřina Jacques a malá skupinka lidí, kterou se v nejužším vedení obklopili.
OTÁZKA | Gábina
Krásný den, vážený, milý a velmi interesantní sociologu Jene Kellere.
Souhlasím s panem "Obamou", že dosti obsáhlý a dlouhý videodokument Endgame viz:
http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=7604 ,
ale i další velmi záživný 15 minutový zkrácený rozhovor se známým světovým režisérem:
http://video.google.com/googleplayer.swf?docId=-4679218441236348172&hl=en-GB
otevře oči snad úplně každému, tedy alespoň těm jedincům, kterým IQ, ale i EQ přesáhl alespoň minimální průměrnou hodnotu, což na druhou stranu není zase tak úplně vzácný úkaz. Nemusíme chodit daleko, stačí číhnout do našeho parlamentu i senátu, nebo třeba na internet , konkrétně na IQ Supermana Bushmana a dozvíme se, že jeho IQ soupeří s IQ nejchytřejšího šimpanze, kterému naměřili o nějakou tu desetinku nad 90 :-) Šimpanz tedy souboj s prezidentovým IQ s přehledem vyhrál :))
Milý pane Jene Kellere, proč nám musí vládnout vždy jenom ti průměrní a někdy dokonce i hluboce podprůměrní jedinci, a to nejen v naší české kotlině, ale i v těch tzv. "Superstátech" a "Supervelmocích" ? Nemělo by se začít s povinným sociololgickým IQ i EQ testovacím průzkumem každého kandidáta do politiky na jakékoliv úrovni dříve, než ho nějací kámoši z mokré čtvrti protlačí na kandidátku?
Pokud nám budou dále vládnout "Blahoslavení Průměrní" , tak to s tím naším světem půjde hodně rychle do pryč ... až tam, kam andělé nechoděj, protože se tam bojej:-))
O vaše IQ i EQ nemám vůbec obavy, ale můžete mi prozradit, proč se kvalitní, vysoce inteligentní a morální občané vašeho typu do politiky nehrnou? Šel byste se osobně obětovat ve prospěch národa, kdyby Vás někdo požádal?
Druhá otázka: kandidát na prezidenta Barack Obama na mě osobně dělá dojem, že by v klidu všemi testy prošel s vysoce nadprůměrnými hodnotami, narozdíl od všeobecně nechvalně proslulého IQ i EQ lidí se zeleným mozkem - pardon myšlením, kterým zřejmě bude disponovat senilní stařík z republikánské strany. Také vkládáte do Baracka Obamy své naděje na lepší, humannější, k životnímu prostředí ohleduplnější a hlavně mírový svět? Teď nedávno ho podpořil Al Gore, viděla bych ideální kombinaci - Obama prezident, Al Gore viceprezident. Mimochodem ty předminulé zfalšované prezidentské volby v USA vyhrál ve skutečnosti Al Gore. Doufáte podobně jako já a mnoho dalších lidí u nás i v USA, že pravda a právo nakonec zvítězí? Díky za odpovědi. Přeji Vám i celému našemu národu, ať nám stále září světlo pravdy, lásky a naděje uvniř i venku. Díky moc za vaší existenci a vaše vyspělé vědomí... Gábina
Krásný den, vážený, milý a velmi interesantní sociologu Jene Kellere.
Souhlasím s panem "Obamou", že dosti obsáhlý a dlouhý videodokument Endgame viz:
http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=7604 ,
ale i další velmi záživný 15 minutový zkrácený rozhovor se známým světovým režisérem:
http://video.google.com/googleplayer.swf?docId=-4679218441236348172&hl=en-GB
otevře oči snad úplně každému, tedy alespoň těm jedincům, kterým IQ, ale i EQ přesáhl alespoň minimální průměrnou hodnotu, což na druhou stranu není zase tak úplně vzácný úkaz. Nemusíme chodit daleko, stačí číhnout do našeho parlamentu i senátu, nebo třeba na internet , konkrétně na IQ Supermana Bushmana a dozvíme se, že jeho IQ soupeří s IQ nejchytřejšího šimpanze, kterému naměřili o nějakou tu desetinku nad 90 :-) Šimpanz tedy souboj s prezidentovým IQ s přehledem vyhrál :))
Milý pane Jene Kellere, proč nám musí vládnout vždy jenom ti průměrní a někdy dokonce i hluboce podprůměrní jedinci, a to nejen v naší české kotlině, ale i v těch tzv. "Superstátech" a "Supervelmocích" ? Nemělo by se začít s povinným sociololgickým IQ i EQ testovacím průzkumem každého kandidáta do politiky na jakékoliv úrovni dříve, než ho nějací kámoši z mokré čtvrti protlačí na kandidátku?
Pokud nám budou dále vládnout "Blahoslavení Průměrní" , tak to s tím naším světem půjde hodně rychle do pryč ... až tam, kam andělé nechoděj, protože se tam bojej:-))
O vaše IQ i EQ nemám vůbec obavy, ale můžete mi prozradit, proč se kvalitní, vysoce inteligentní a morální občané vašeho typu do politiky nehrnou? Šel byste se osobně obětovat ve prospěch národa, kdyby Vás někdo požádal?
Druhá otázka: kandidát na prezidenta Barack Obama na mě osobně dělá dojem, že by v klidu všemi testy prošel s vysoce nadprůměrnými hodnotami, narozdíl od všeobecně nechvalně proslulého IQ i EQ lidí se zeleným mozkem - pardon myšlením, kterým zřejmě bude disponovat senilní stařík z republikánské strany. Také vkládáte do Baracka Obamy své naděje na lepší, humannější, k životnímu prostředí ohleduplnější a hlavně mírový svět? Teď nedávno ho podpořil Al Gore, viděla bych ideální kombinaci - Obama prezident, Al Gore viceprezident. Mimochodem ty předminulé zfalšované prezidentské volby v USA vyhrál ve skutečnosti Al Gore. Doufáte podobně jako já a mnoho dalších lidí u nás i v USA, že pravda a právo nakonec zvítězí? Díky za odpovědi. Přeji Vám i celému našemu národu, ať nám stále září světlo pravdy, lásky a naděje uvniř i venku. Díky moc za vaší existenci a vaše vyspělé vědomí... Gábina
ODPOVĚD | 20:56
Dobrý den,
děkuji za chválu svého IQ, ale musím čistě jen mezi námi dvěma přiznat, že jsem měl problém vyřešit některé z příkladů, které dostal při přijímačkách na gympl můj syn ze 7. třídy. On je naštěstí vyřešil. Kompenzuji si tyto rezervy aspoň studiem jazyků. Teď dělám zrovna italštinu a čtu si po večerech knížky o mafii, abych více porozuměl fungování našeho právního státu.
Do politiky bych nešel. Chci psát učebnice a mám ještě pár nápadů na knížky. Vím, že po šedesátce už lidé nápady nemívají. Pak by možná byl ten správný čas jít do politiky, ale to už, jak se znám, budu líný cestovat i vládním vrtulníkem. Ostatně si myslím, že i učitel může být společnosti k něčemu dobrý. V tom se asi dost liším od Ondřeje Lišky.
V prezidentství Baracka Obamy vkládám umírněné naděje. Je mi ze všech kandidátů zdaleka nejsympatičtější, ale nezapomínám, že prezident USA (na Bushovi je to vidět velmi hezky) se snadno stává poslušnou figurkou v rukách silných hospodářských a vojenských skupin. Dost se bojím, že pokud se Obamovi podaří ten obrovský tlak překonat, může skončit podobně jako ti z jeho předchůdců, jejichž vrahové nebyli dodnes vypátráni. Měl by na sebe dávat dobrý pozor.
Dobrý den,
děkuji za chválu svého IQ, ale musím čistě jen mezi námi dvěma přiznat, že jsem měl problém vyřešit některé z příkladů, které dostal při přijímačkách na gympl můj syn ze 7. třídy. On je naštěstí vyřešil. Kompenzuji si tyto rezervy aspoň studiem jazyků. Teď dělám zrovna italštinu a čtu si po večerech knížky o mafii, abych více porozuměl fungování našeho právního státu.
Do politiky bych nešel. Chci psát učebnice a mám ještě pár nápadů na knížky. Vím, že po šedesátce už lidé nápady nemívají. Pak by možná byl ten správný čas jít do politiky, ale to už, jak se znám, budu líný cestovat i vládním vrtulníkem. Ostatně si myslím, že i učitel může být společnosti k něčemu dobrý. V tom se asi dost liším od Ondřeje Lišky.
V prezidentství Baracka Obamy vkládám umírněné naděje. Je mi ze všech kandidátů zdaleka nejsympatičtější, ale nezapomínám, že prezident USA (na Bushovi je to vidět velmi hezky) se snadno stává poslušnou figurkou v rukách silných hospodářských a vojenských skupin. Dost se bojím, že pokud se Obamovi podaří ten obrovský tlak překonat, může skončit podobně jako ti z jeho předchůdců, jejichž vrahové nebyli dodnes vypátráni. Měl by na sebe dávat dobrý pozor.
OTÁZKA | Pavel Adamík
Dobrý den,
současná vláda USA dodnes nevyvrátila vážné pochybnosti o oficiální verzi událostí 11.září 2001. Mnoho lidí na celém světě žádá nové vyšetřování a předkládá argumenty, např. http://www.blisty.cz/2008/4/30/art40381.html. Otázky zůstávají bez odpovědi přestože ten den zemřelo přes 3 tisíce lidí a v následně vyvolaných válkách dokonce statisíce lidí. Může si naše euroatlantická civilizace dovolit nechat zásadní pochybnosti o klíčové události bez odpovědí? Věříte oficiálním zprávám NIST a FEMA, nebo sdílíte pochybnosti ?
Dobrý den,
současná vláda USA dodnes nevyvrátila vážné pochybnosti o oficiální verzi událostí 11.září 2001. Mnoho lidí na celém světě žádá nové vyšetřování a předkládá argumenty, např. http://www.blisty.cz/2008/4/30/art40381.html. Otázky zůstávají bez odpovědi přestože ten den zemřelo přes 3 tisíce lidí a v následně vyvolaných válkách dokonce statisíce lidí. Může si naše euroatlantická civilizace dovolit nechat zásadní pochybnosti o klíčové události bez odpovědí? Věříte oficiálním zprávám NIST a FEMA, nebo sdílíte pochybnosti ?
ODPOVĚD | 20:57
Dobrý den,
nejsem nějakým zarytým stoupencem spikleneckých teorií, ale v celé té věci je až příliš neobjasněných skutečností na to, aby pochybnosti byly rozptýleny. Po změně prezidenta se možná (ale právě jen možná) dozvíme více.
Dobrý den,
nejsem nějakým zarytým stoupencem spikleneckých teorií, ale v celé té věci je až příliš neobjasněných skutečností na to, aby pochybnosti byly rozptýleny. Po změně prezidenta se možná (ale právě jen možná) dozvíme více.
OTÁZKA | Karel Holub email karelholub@centrum.cz
Mám pocit, že už se podařilo obrátit zájem lidí na své domy, byty, auta, zahrádky a zájem o věci veřejné upadá. Myslíte si, že je lze z této lhostejnosti k obecným věcem opět probudit ?
Mám pocit, že už se podařilo obrátit zájem lidí na své domy, byty, auta, zahrádky a zájem o věci veřejné upadá. Myslíte si, že je lze z této lhostejnosti k obecným věcem opět probudit ?
ODPOVĚD | 21:00
Dobrý den,
ano, myslím si, že lidi lze z lhostejnosti probudit. Těch důvodů naděje je více, ale jeden považuji jako sociolog za zásadní. Podivné čachry s majetkem a různé nepravosti, které se děly v průběhu 90. let, nikoho příliš nepálily, protože ti dotyční si brali ze státního, které nepatřilo jmenovitě nikomu. Dneska jsou už tyto zdroje obohacování vyčerpány. Zatímco slušní podnikatelé to mají pořád hodně těžké, vznikla tady velice malá skupinka hodně bohatých lidí. Politicky jsou propojeni především s ODS, která jim jejich neproduktivní zbohatnutí umožnila. Dnes už může mocenská a majetková elita rozšiřovat své bohatství a vliv jedině na úkor středních vrstev. Vládou prosazovaná tzv. reforma není ničím jiným než snahou přerozdělit bohatství od středních vrstev žijících mírně nad průměrem k malé skupince těch skutečně bohatých. Střední vrstvy (lékaři, učitelé, odborníci a střední management apod.) dosud většinově podporovali ODS. Ta se jim odvděčila tím, že jim umožní, aby se skládali na ta břemena, od kterých se oprostili lidé skutečně bohatí. Není to česká specialita, pouze dramatičtěji a řekl bych tak jaksi buranštěji (ale to je dáno složením vlády) kopírujeme procesy, které probíhají ve Francii, v Německu a v dalších zemích. Předobrazem takového vývoje je Rusko: úzká vrstva miliardářů, sedmina populace žijící v naprosté bídě a zbytek protloukající se od výplaty k výplatě. To, že střední vrstvy pochopí, kam ten vývoj spěje, je šance nejen pro ně, ale pro celou společnost. Pokud jí nevyužijeme, poneseme následky sami se svými dětmi. Ve Francii je podle posledních údajů polovina potomků středních vrstev akutně ohrožena sociálním sestupem. Je třeba, aby se to lidé dozvěděli. O jejich IQ se nebojím.
Dobrý den,
ano, myslím si, že lidi lze z lhostejnosti probudit. Těch důvodů naděje je více, ale jeden považuji jako sociolog za zásadní. Podivné čachry s majetkem a různé nepravosti, které se děly v průběhu 90. let, nikoho příliš nepálily, protože ti dotyční si brali ze státního, které nepatřilo jmenovitě nikomu. Dneska jsou už tyto zdroje obohacování vyčerpány. Zatímco slušní podnikatelé to mají pořád hodně těžké, vznikla tady velice malá skupinka hodně bohatých lidí. Politicky jsou propojeni především s ODS, která jim jejich neproduktivní zbohatnutí umožnila. Dnes už může mocenská a majetková elita rozšiřovat své bohatství a vliv jedině na úkor středních vrstev. Vládou prosazovaná tzv. reforma není ničím jiným než snahou přerozdělit bohatství od středních vrstev žijících mírně nad průměrem k malé skupince těch skutečně bohatých. Střední vrstvy (lékaři, učitelé, odborníci a střední management apod.) dosud většinově podporovali ODS. Ta se jim odvděčila tím, že jim umožní, aby se skládali na ta břemena, od kterých se oprostili lidé skutečně bohatí. Není to česká specialita, pouze dramatičtěji a řekl bych tak jaksi buranštěji (ale to je dáno složením vlády) kopírujeme procesy, které probíhají ve Francii, v Německu a v dalších zemích. Předobrazem takového vývoje je Rusko: úzká vrstva miliardářů, sedmina populace žijící v naprosté bídě a zbytek protloukající se od výplaty k výplatě. To, že střední vrstvy pochopí, kam ten vývoj spěje, je šance nejen pro ně, ale pro celou společnost. Pokud jí nevyužijeme, poneseme následky sami se svými dětmi. Ve Francii je podle posledních údajů polovina potomků středních vrstev akutně ohrožena sociálním sestupem. Je třeba, aby se to lidé dozvěděli. O jejich IQ se nebojím.
OTÁZKA | Zdeněk
Pane profesore,
nezdá se Vám, že demokracie je vágní pojem a je možné ho vykládat různými způsoby, dle úhlu pohledu?
Svobodné volby přece nikdy nejsou úplně svobodné: za komunistů jsme volili ty, které nám navrhla jedna skupina, nyní volíme lidi, které nám navrhují 4 skupiny. Svoboda rozhodování je velmi ovlivněna skupinovými zájmy, masáží sdělovacích prostředků, společensko ekonomickou situací a pod.. Není princip svobodných voleb založen na faktu, že společnost je rozdělena a materializována ?
Nekoresponduje s tím i úroveň současného vzdělání?
Pane profesore,
nezdá se Vám, že demokracie je vágní pojem a je možné ho vykládat různými způsoby, dle úhlu pohledu?
Svobodné volby přece nikdy nejsou úplně svobodné: za komunistů jsme volili ty, které nám navrhla jedna skupina, nyní volíme lidi, které nám navrhují 4 skupiny. Svoboda rozhodování je velmi ovlivněna skupinovými zájmy, masáží sdělovacích prostředků, společensko ekonomickou situací a pod.. Není princip svobodných voleb založen na faktu, že společnost je rozdělena a materializována ?
Nekoresponduje s tím i úroveň současného vzdělání?
ODPOVĚD | 21:00
Dobrý den,
To by bylo opravdu na dlouho. Existuje Dlouhá řada kritických pojednání o skutečné míře demokratičnosti demokracie. Max Weber před sto lety psal o tom, že demokracie se neliší od jiných systémů panství tím, že by v ní neexistovali vládci a ovládaní, ale v tom, že ovládaní si mohou periodicky své vládce vybírat. Od té doby pokročily techniky mediální manipulace a prorůstání politiky s ekonomikou natolik, že lze být ještě skeptičtější. Já osobně bych viděl dělítko mezi demokratickými a nedemokratickými systémy v tom, zda se vládci bojí znelíbit ovládaným, anebo se naopak ovládaní bojí znelíbit vládcům. Věřím, že systém, ve kterém žijeme, má v tomto pohledu pořád blíže k demokracii než k jejímu opaku. Nejsem však tak naivní, abych si myslel, že ti, kdo mají moc, nebudou pošilhávat po té druhé možnosti. Byla by pro ně mnohem pohodlnější. Záleží také trochu na nás, nakolik je to šilhání posedne.
S charakterem vzdělání to určitě souvisí. Když si člověk přečte Bílou knihu vzdělanosti, kterou nedávno zveřejnilo ministerstvo školství, přímo na něj dýchne snaha přeměnit vzdělávací systém na pouhou servisní službu pro potřeby finančně silných skupin a odstranit z něj vše, co by podněcovalo kritické myšlení. Říkám tomu dokumentu „Býlá kniha vzdělanosti“, protože – to je také příznačné - v ní lze nalézt spoustu hrubých pravopisných chyb a po stylistické stránce působí dojmem, jako by ji psali nějací analfabeti.
Dobrý den,
To by bylo opravdu na dlouho. Existuje Dlouhá řada kritických pojednání o skutečné míře demokratičnosti demokracie. Max Weber před sto lety psal o tom, že demokracie se neliší od jiných systémů panství tím, že by v ní neexistovali vládci a ovládaní, ale v tom, že ovládaní si mohou periodicky své vládce vybírat. Od té doby pokročily techniky mediální manipulace a prorůstání politiky s ekonomikou natolik, že lze být ještě skeptičtější. Já osobně bych viděl dělítko mezi demokratickými a nedemokratickými systémy v tom, zda se vládci bojí znelíbit ovládaným, anebo se naopak ovládaní bojí znelíbit vládcům. Věřím, že systém, ve kterém žijeme, má v tomto pohledu pořád blíže k demokracii než k jejímu opaku. Nejsem však tak naivní, abych si myslel, že ti, kdo mají moc, nebudou pošilhávat po té druhé možnosti. Byla by pro ně mnohem pohodlnější. Záleží také trochu na nás, nakolik je to šilhání posedne.
S charakterem vzdělání to určitě souvisí. Když si člověk přečte Bílou knihu vzdělanosti, kterou nedávno zveřejnilo ministerstvo školství, přímo na něj dýchne snaha přeměnit vzdělávací systém na pouhou servisní službu pro potřeby finančně silných skupin a odstranit z něj vše, co by podněcovalo kritické myšlení. Říkám tomu dokumentu „Býlá kniha vzdělanosti“, protože – to je také příznačné - v ní lze nalézt spoustu hrubých pravopisných chyb a po stylistické stránce působí dojmem, jako by ji psali nějací analfabeti.
OTÁZKA | Boris Ponsch
Dobrý den pane Keller. Zdá se mi, že USA jako nejmocnější ekonomika světa si kupují politiky menších zemí za cosi, jako přijetí do klubu a reciproční politickou podporu. Množství mocichtivých v ČR zřejmě USA velmi usnadňuje práci na vytvoření celosvětové sítě vděčných a ochotných vládců, pro které je vlastní národ jen jakýsi nástroj, či rukojmí. Myslím, že pokud se sami jednotliví občané nezaslouží o svou národní hrdost a nezávislost, tak od nikoho jiného to v této zemi čekat nemůžeme. Myslíte, že náš národ už překonal demokratickou pubertu a je schopen se sám projevit, anebo bude nutné hledat podporu v zahraničí, kam se již dlouhá desetiletí otáčíme za autoritami, ať už jakýmkoli směrem?
Dobrý den pane Keller. Zdá se mi, že USA jako nejmocnější ekonomika světa si kupují politiky menších zemí za cosi, jako přijetí do klubu a reciproční politickou podporu. Množství mocichtivých v ČR zřejmě USA velmi usnadňuje práci na vytvoření celosvětové sítě vděčných a ochotných vládců, pro které je vlastní národ jen jakýsi nástroj, či rukojmí. Myslím, že pokud se sami jednotliví občané nezaslouží o svou národní hrdost a nezávislost, tak od nikoho jiného to v této zemi čekat nemůžeme. Myslíte, že náš národ už překonal demokratickou pubertu a je schopen se sám projevit, anebo bude nutné hledat podporu v zahraničí, kam se již dlouhá desetiletí otáčíme za autoritami, ať už jakýmkoli směrem?
ODPOVĚD | 21:01
Dobrý den,
myslím si, že máme co dohánět a že naše vláda už nedožene nic. V době války v Iráku jsem zrovna učil v Barceloně a byl jsem se podívat na protestní demonstraci. Zúčastnilo se jí zhruba milion lidí a dozvěděl jsem se, že týden předtím jich tam bylo skoro dvakrát tolik. Z každého druhého balkonu vlálo protestní bílé prostěradlo, na ulicích se objevily značky“zákaz bombardování“, na plážích byly z písku udělány protiválečné výjevy a v jedné z nejlepších cukráren Escríba se konala výstava čokolád a cukroví s mírovými motivy. Šel jsem v části průvodu mezi desítkami troubících taxikářů a členy Greenpeace, kteří měli svoji slavnou loď zakotvenu nedaleko v přístavu. Protiválečnými transparenty byl obsypán celý rektorát univerzity i budovy mnoha úřadů. Jedním slovem – máme co dohánět a obávám se, že s touto vládou toho víc propásnem než doženem.
Dobrý den,
myslím si, že máme co dohánět a že naše vláda už nedožene nic. V době války v Iráku jsem zrovna učil v Barceloně a byl jsem se podívat na protestní demonstraci. Zúčastnilo se jí zhruba milion lidí a dozvěděl jsem se, že týden předtím jich tam bylo skoro dvakrát tolik. Z každého druhého balkonu vlálo protestní bílé prostěradlo, na ulicích se objevily značky“zákaz bombardování“, na plážích byly z písku udělány protiválečné výjevy a v jedné z nejlepších cukráren Escríba se konala výstava čokolád a cukroví s mírovými motivy. Šel jsem v části průvodu mezi desítkami troubících taxikářů a členy Greenpeace, kteří měli svoji slavnou loď zakotvenu nedaleko v přístavu. Protiválečnými transparenty byl obsypán celý rektorát univerzity i budovy mnoha úřadů. Jedním slovem – máme co dohánět a obávám se, že s touto vládou toho víc propásnem než doženem.
Zprávy
O nenásilí
Kampaně nenásilí
